Naše příroda, ročník 2011, číslo 5

„Polských koníků“ – přímých potomků proslulých „tarpanů“ – žije v dnešním Polsku necelých 600 kusů. Další stáda jsou v přírodních rezervacích Lotyšska, Nizozemí a Velké Británie.



Polský koník – potomek tarpana

Text a foto: Jan Kusolits

Tarpan (Equus przewalski gmelini) měl myšovitě šedé zbarvení, tmavé nohy a temný podélný pruh na hřbetě. Na tarpanových končetinách bylo často patrné tmavé příčné pruhování, jen vzdálený náznak pruhování zeber. Jako praví divocí koně měli tarpani krátkou vzpřímenou hřívu. Je zajímavé, že ani potomci zdivočelých domácích koní, kteří žili po generace volným životem, jako třeba američtí mustangové, stojatou hřívu nemají, nýbrž podržují si neomylný znak domestikace: splývající hřívu. Byl vysoký 130-135 cm.


Od roku 2007 se polští zoologové pokoušejí o reintrodukci (opětovný návrat) divokých koní do volné přírody





« Návrat zpět »