Naše příroda, ročník 2017, číslo 2
V posledních desetiletích dochází v kulturní krajině k razantnímu poklesu počtu opylovačů. Řada studií z celého světa potvrzuje závažný úbytek divoce žijících hmyzích opylovačů v intenzivně obhospodařovaných oblastech celého mírného a subtropického pásu, celosvětově jsou zaznamenány také úhyny chovaných včelstev. Přitom je dokázáno, že dvě třetiny zemědělských plodin a většina volně rostoucích rostlin je závislá právě na nich. Snižování stavů hmyzích opylovačů tak má přímý negativní dopad nejen na přírodu, ale i na stabilitu potravinové produkce a může se podepsat i na zdraví lidstva.
Text a foto: Denisa Mikešová
Utichající bzučení
Sedím u keříku rozkvetlé lnice (Linaria vulgaris) a pozoruji, jak se na sírově žlutých, pyskatých květech střídají včely, čmeláci různých druhů a další hmyz. Všichni pečlivě propátrají každý kvítek, přestože při téhle frekvenci návštěvnosti již musí být většina z nich, ne‑li všechny, bez sladkého nektaru. Lnice však svými zlatými, větvenými oddenky stále láká nové hmyzí návštěvníky, stejně jako nedaleké vonící bochánky mateřídoušky, z trávy trčící bílé hluchavky či vysoké štětinaté konopice (Galeopsis) hustě nahloučené na mezi podél cesty. Takovéto květnaté úvozové cesty, bzučící meze a pestrobarevně oděné stráně jsou v dnešní kulturní krajině čím dál více vzácností. Naše ekonomické zájmy a necitlivé snahy o kultivaci pestré mozaikovité krajiny zděděné po našich předcích činí z přírody leckde sterilní prostředí. Rozrůstající se betonové plochy, průmyslové zóny a sklady na periferiích měst a dnes už i některých vesnic, krátce střižené anglické trávníky, pěstování zemědělských monokultur, intenzifikace zemědělství a používání pesticidů a zahradní chemie, to všechno má podle nejnovějších studií prováděných napříč Evropou negativní vliv na prudký pokles opylovačů.
![](/incimgs2/npr-201702-0002_05_5.jpg)
Pro opylovače je důležité, abychom na své zahradě vysázeli především rostliny kvetoucí na jaře.