Naše příroda – 1 / 2018

– 27 –  Na vlochyni bahenní je vývojem vázán žluťásek borůvkový a modrásek stříbroskvrnný. Foto Jaromír Zumr  Zato rojovník bahenní uživí omladinu celé řady rašelinných motýlů. Foto David Říha, detail Jaromír Zumr odolná a pomalu rostoucí mechově‑keříčkovitá vegetace. Po většinu se‑ zóny je nenápadná. Ožívá až s podzi‑ mem, když lístky mechů a listy keříčků zčervenají. Zmechorostů dominují ra‑ šeliníky. Tvoří prakticky souvislý po‑ kryv. Často je doprovázejí bochníčky ploníků. Bulty zarůstají trsnatými travinami, jako jsou suchopýry, su‑ chopýrky, ostřice a sítiny. Jezírka pak např. vzácnou blatnicí bahenní KO či ostřicí bažinnou SO . Chudičkou vege‑ taci místy ozvláštňují barevné kvít‑ ky a plody vždyzelených keříčků, např. kyhanky sivolisté O , klikvy ba‑ henní O nebo šichy oboupohlavné O , které se mohou i kobercovitě rozrůs‑ tat. Návětrné plochy obrůstají lišej‑ níky . Stromové patro obvykle schází, ale okrajová místa s tenčí vrstvou ra‑ šeliny, kam proniká voda z minerál‑ ních pramenů, mohou osídlit zakrslé dřeviny. Dominantní bývá borovice kleč (kosodřevina, např. v Krkono‑ ších a Krušných horách), ale objevují se i velmi vzácné vrby (např. v. lapon‑ ská KO a v. slezská), břízy (např. bříza trpasličí SO ) a v Krkonoších pak ende‑ mit, ostružiník moruška SO . Do promrzlého tundrového rána se za rozbřesku ozývají tokající tetřív‑ ci obecní SO . Hlasité bublání a pšouká‑ ní rozparáděných černobílých elegánů se line do ticha zpoza opony z hus‑ té mléčné mlhy. Tohle představení si žádná samička nenechá ujít. Ve dne po některých vrchovištích hopká vzácný severský neposeda, slavík modráček tundrový KO , který svou roztěkaností připomíná naše běžné drozdy (droz‑ da, kosa, červenku). Díky oranžové reflexní skvrnce na azurově mod‑ ré náprsence ho nepřehlédnete. Ale jeho písničku bohužel přehluší silný vítr. Z bezobratlých si určitě všimne‑ te vážek, např. lesklic (l. horské Ž I VÁ P Ř Í R O D A