Naše příroda – 1 / 2018

– 30 –  Křivka obecná hnízdí a hoduje ve smrčinách. Foto David Říha  A vzácná čečetka tmavá zase v březinách. Foto David Říha si libují houby. Kromě běžných kous‑ ků, jako jsou holubinky, václavky, liš‑ ky, ryzce a muchomůrky, tu rostou např. vzácné kalichovky a pavučin‑ ce . Mechové polštáře mohou být ozdo‑ bené vzácnými orchidejemi. V pohra‑ ničních smrčinách např. parazitickým bradáčkem srdčitým KO a nenápadnou korálici trojklannou SO . Lesní světli‑ ny obvykle zarůstá trsnatý suchopýr pochvatý, někdy i vzácné hrotnose‑ menky (nejčastěji h. bílá KO , vymírají‑ cí h . hnědá KO už prakticky jen na Čes‑ kolipsku u Máchova jezera). I smrčiny jsou rájem bezobratlých tvorů. Na podrost brusnice borůvky je vývojem vázána např. můra bouro‑ vec borůvkový O (početnější populace jsou na Třeboňsku) . Do vřesu kladou vajíčka mnozí motýli, např. přástev‑ ník fialkový , makadlovka vřesová , píďalka tmavoskvrnáč nebo můra osenice pruhovaná . Ale najdeme tu i řadu nespecializovaných druhů, např. ostruháčka ostružinového nebo dřevobarce brusnicového. Na vzrostlých smrcích hnízdí svérázná křivka obecná, která svým hákovi‑ tým zobanem hravě vysemení i ne‑ zralou šišku. V březinách pak malič‑ ký artista, čečetka tmavá , který se na pružných větvičkách pohupuje i hlavou dolů. Do starých doupných stromů se s oblibou stahují dutino‑ ví hnízdiči, jako např. datlík tříprs‑ tý SO , kulíšek nejmenší SO nebo sýc rousný SO . Podmáčená půda je mag‑ netem pro bahňáky. Není divu. Dlou‑ hatánskými zobany se jim z ní červi vytahují jedna báseň. Zatímco vo‑ douš kropenatý SO zabydluje opuště‑ ná hnízda drozdů a jako jediný náš bahňák hnízdí v korunách stromů, sluky se drží při zemi. Rašelinná louka, orchidej z ní kouká Druhově nejrozmanitější rostlinná společenstva najdeme na slatiništích. To proto, že jsou dobře zásobovaná podzemní vodou a tudíž i živinami. Na některých dokonce pospolu vy‑ růstají vápnomilné a kyselinomilné druhy rostlin. Ty nejvzácnější bývají vázány na konkrétní stanoviště. Vel‑ mi cenná slatiniště vznikla např. na hadcovém podloží na prameništích Slavkovského lesa. Hojnost hořčíku tu podmiňuje růst velmi vzácných UPATLANÁ KRONIKA V mocné rašelině lze číst jako v kronice. Vypráví příběh o vývo- ji fauny a flóry na dané lokalitě od poslední doby ledové. Ano, tak dlouho rašelina chová ve své náruči pylová zrna a výtrusy rostlin . Dnes podle hloubky jejich uložení umíme zpětně určit stáří dáv‑ né vegetace, její druhové složení a podle jejich množství do‑ konce odhadnout i poměrné zastoupení jednotlivých druhů . Ž I VÁ P Ř Í R O D A