Naše příroda – 1 / 2018

– 32 – Tudy cesta (ne)povede Možná teď přemýšlíte, odkud se vlastně unikátní rašeliniště vzala. Je‑ jich příchod na svět je prastarou po‑ hádkou o zmizení zimního království. Tak si ji poslechněte. Byla nebyla doba ledová. V krajině na kost promrzlé a zaváté sněhem toho moc nerostlo ani nežilo. Bezlesou tundrou s odva‑ hou kráčeli leda tak gigantičtí ma‑ muti, zachumlaní až po uši do huňa‑ tých kožichů. Teprve v holocénu (na sklonku doby ledové) se u nás oteplilo a voda z odtávajících ledovců se nava‑ lila do údolí, zaplavila krajinu a dala vznik mokřadům. Změna klimatu si vynutila proměnu rostlinných a ži‑ vočišných společenstev. Zatímco tun‑ drové a chladnomilné druhy si balily kufry a ustupovaly na sever, k nám se začaly šířit dřeviny a zalesňovanou krajinu osidlovali lesní tvorové. Nic‑ méně některá extrémní stanoviště, jako např. vrchoviště, nadále zůstala holá a právě na nich dodnes přežívá hrstka prastarých chladnomilných druhů, tzv. glaciálních reliktů. Rašeliniště jsou zjevně jedny z nej‑ původnějších ekosystémů, ale pokrý‑ vají v úhrnu jen minimum našeho území, sotva 4‰. Jejich výskyt je ne‑ rovnoměrný. Souvisleji se nacházejí jen v horském pohraničním pásmu (především na Šumavě, ve Slavkov‑ ském lese, Krušných horách a Krko‑ noších) a v Třeboňské pánvi. Povětši‑ nou jde o malé ostrůvkovité biotopy. TYPY RAŠELINIŠŤ Rašeliniště lze dělit podle různých hledisek, např. podle chemismu a způsobu zásobování vodou. Slatiniště vznikají převážně v terénních sníženinách, na stojatých vodách a podél vod pomalu tekoucích. Najdeme je ale i v okolí pramenů všech nadmořských výšek. Jsou sycená převážně podzemní vodou. Slatiniště v depresích s vy- sokou hladinou spodní vody jsou velmi bohatá na minerální látky a naopak chudá na látky kyselé. Vrstva humolitu (slatina) bývá relativně tenká, někdy jen pár centimetrů, a na jejím vzniku se podílejí zejména šáchorovité traviny (os- třice) a hnědé mechy. Populace rozkladačů je bohatá. Přechodová rašeliniště vznikají vývojem ze slatinišť a to dalším vrstvením humolitu a zvyšováním ložiska, proto jsou sycená i srážkovou vodou a tudíž minerálně chudší než slatiniště. Nejčastěji mívají podobu menších plochých trávníč- ků a louček. Na vzniku humolitu se podílejí zejména mechy (včetně rašeliníků) a šáchorovité traviny (ostřice a sucho- pýry). Někdy se v této fázi stabilizují, jindy se vyvíjejí dál. Vrchovišťě se vyvíjejí z přechodových rašelinišť postupným zarůstáním některými druhy rašeliníků i nad úroveň okol- ního terénu, proto mívají mírně vyklenutý až kloboukovitý tvar. Nejčastěji se objevují ve vyšších polohách s chladným klimatem. Díky minimálnímu odtoku a přítoku jsou sycena prakticky jen srážkovou vodou (deštěm a tajícím sněhem), která vzlíná povrchem, a tudíž jsou velmi chudá na minerální látky a zároveň bohatá na látky kyselé (na okyselení se podílejí rašeliníky, dekompozitoři, rašelina a kyselé deště). Vrstva humolitu, tzv. pravé rašeliny, mívá tloušťku i několik metrů a na jejím vzniku se podílejí zejména mechy rašeliníky a keříčky. Populace rozkladačů je chudá. Do vřesu obecného kladou vajíčka mnozí rašelinní motýli. Je indikátorem kyselých a živinami velmi chudých půd. Obvykle kvete fialově až růžově, vzácně bíle. Foto Jaromír Zumr Ž I VÁ P Ř Í R O D A