Naše příroda – 1 / 2018

– 36 – velmi vzácný. Dosud byl známý pou‑ ze z jižních Čech a z M. Beskyd, nověji zjištěn také v Bílých Karpatech, Hos‑ týnských vrších, jihomoravském luhu i jinde v Čechách. Velmi se mu podobá rýhovec Omoglymmius germari s po‑ někud jinak uspořádanými rýhami na hlavě a s hrbolkovitými výrůstky na ramenech krovek. Ačkoli ještě do‑ nedávna se nejblíže našeho území vy‑ skytoval na Slovensku, před několika lety byl zjištěn už i u nás, a to v pro‑ storu jihomoravského luhu u Břecla‑ vi a Mikulčic. Z deseti druhů saproxylických brouků, které po vstupu Česka do EU je naší povinností chránit na ce‑ lém českém území, jde o tři dnes se už možná u nás buď vůbec nevysky‑ tující druhy, anebo v tak mizivé míře, že se je přes veškerou snahu velmi dlouho nepodařilo zjistit ani v uni‑ kátních nálezech. Týká se to boroše Schneiderova ( Boros schneideri ) z če‑ ledi Boridae , prahlece červenoštíté‑ ho ( Phryganophilus ruficollis ) z čele‑ di lencovití ( Melandryidae ) a zrněnce řádkového ( Stephanopachys substria- tus ) z čeledi skrytohlavcovití ( Bostri- chidae ). Hlavní příčinou velmi široké‑ ho ústupu populací těchto druhů ze středoevropských zemí jsou pronika‑ vé změny při pěstování lesů, zaměře‑ né na obchodně zajímavé dřeviny bez ohledu na jejich původní zastoupení. Boroš Schneiderův ( Boros schnei- deri ) je dalším ze skrytě žijících brou‑ ků pod odumírající kůrou schnoucích starých listnáčů i jehličnanů, snad také ve tvrdých choroších, ale jen v le‑ sích pralesního typu. Je 12 až 14 mm dlouhý, jednobarevně černohnědý, Tak podivně tvarovanou hlavu má jen málokterý evropský brouk. Zvlášť zajímavé jsou ty jakoby boulovité růžky za očima. Možná si tímto neobvyklým trojúhelníkovitým „hlavovým pluhem“ pomáhá při nesnadném prolézání velmi úzkými, byť už ztrouchnivělými podkorními částmi. Foto Jiří Klváček Ž I VÁ P Ř Í R O D A