Naše příroda – 1 / 2018

– 46 – Mýval severní (Procyon lotor) Pochází ze Severní Ameriky a do evropské přírody se dostal v roce 1934, kdy říšský lesmistr Hermann Göring vyhověl žádosti jedné kožešinové farmy sídlící poblíž Kasselu a souhlasil, aby byla do volné přírody u Ederského jezera vypuštěna šestice mývalů s tím, že se zde rozmnoží a obohatí říšský ar- zenál lovné zvěře. Rychle se rozrůstající kolonii posílili za války jedinci uprchlí z vybombardovaných kožešinových farem. Populace, která neměla na našem kontinentu přirozeného nepřítele – v Americe stavy mývalů udržovaly na únosné výši pumy – se nadále úspěšně rozrůstala, takže dnes žije v Němec- ku okolo jednoho milionu mývalů. Není proto divu, že se začali objevovat i v okolních státech, včetně našeho. První pozorování mývala u nás pochází z roku 1952 ze Šumavy a na dlouhou dobu zůstávalo ojedinělé. Častější údaje o výskytu mývala severního se datují až od roku 1993, což se až nápadně kryje s násilnými aktivitami tzv. ochránců zvířat, kteří vypouštěli zvířata chovaná na kožešinových farmách do přírody. Většina vypuštěných zvířat, zvyklých na pravidelnou péči a přísun potravy, sice ve volné přírodě zahyne, ale právě mývalové jsou velice přizpůsobiví a dokáží změněné podmínky přežít. V současné době, podle výsledků mapování jejich výskytu, obývají již více než 5 % území ČR a vzhledem k jejich přemnožení v Německu je celkem jasné, že jejich počet bude nadále vzrůstat. Mývala je nutné v naší přírodě považovat za invazivní druh, který může na původní fauně napáchat nenapravitelné škody. Přesto, že je tato medvídkovitá šelma na první pohled velice roztomilá a díky výroku z filmu Postřižiny, kde Jaromír Hanzlík ústy Pepina prohlašuje: „Nudíte se, kupte si medvídka mývala!“ i velmi populární, jde o potravního oportunistu, který dovede beze zbytku využít všechny příležitosti k nasycení. Je hbitý, výborně šplhá, dobře plave, a tak je jasné, že před ním jen těžko obstojí žáby, čolci, raci, ptačí vejce i mláďata, stejně jako mnozí menší savci, kteří nejsou na tento typ šelmy v naší přírodě zvyklí. Kromě toho se živí i různými plody, kořínky, hlízami, ale nepohrdne ani hmyzem a jinými bezobratlými živočichy. Městské populace – ty u nás zatím ještě naštěstí nejsou – vybírají s oblibou popelnice s od- padky. V dospělosti mýval váží mezi 4–9 kg a měří bez ocasu 40–70 cm. Ocas je dlouhý 16–30 cm. Srst má na většině těla zbarvenou šedě, na ocase se střídají černé a světlé kroužky a přes obličejovou část hlavy má charakteristickou černo‑bílou „lupičskou“ masku. Mývalové jsou aktivní převážně v podvečer a v noci. Zimu přečkávají nepravým zimním spánkem. Na zimu se dobře vykrmí a zvýší podstatně svou hmotnost. Do jara většinu těchto zásob spotřebují. V jižních oblastech svého přirozeného výskytu na americkém kontinentu jsou aktivní celý rok. K páření dochází od ledna do března. Samice rodí po 63 dnech březosti v různých úkrytech nebo stromových dutinách obvykle 3–5 mláďat. Mláďata po dvou měsících opouštějí doupě a začínají přijímat pevnou potravu, s matkou však zůstávají až do zimy. V zajetí se mýval dožívá až 20 let, ve volné přírodě jeho věk jen zřídka přesáhne 3–5 let. Ž I VÁ P Ř Í R O D A