Naše příroda – 1 / 2018

– 47 – Ž I VÁ P Ř Í R O D A Psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides) Dříve byl nazýván poněkud matoucími názvy mývalovec kuní či pes kunovitý (není však příbuzný ani mývalům, ani kunám). Jde o psovitou šelmu zavalitějšího těla na nízkých nohách, s krátkýma ušima a menší, vpředu protáhlou hlavou. Srst, zvláště na bocích a ocase, je poměrně dlouhá a odstálá, na lících tvoří často licousy. Převládá šedohnědé až hnědé zbarvení, někdy i tmavší, břicho bývá žlutohnědé a nohy téměř černé. Na hlavě bývá pestřejší černobílá kresba a uši jsou zezadu černé. Ocas je tmavý a nikdy není – na rozdíl od mývala – příčně pruhovaný. Délka těla činí 50–70 cm, výška v kohoutku však nepřesahuje 25 cm, délka ocasu se pohybuje od 15 do 25 cm, hmotnost od 4 do 10 kg. Jako jediná psovitá šelma přečkává zimu nepravým zimním spánkem. Samice rodí po 59–64 dnech březosti 4–9, vzácně však až 15 mláďat, která se obvykle po 4–5 měsících osamostatňují, někdy však zůstávají s rodiči i přes zimu. Díky velkému počtu mláďat a poměrné dlouhověkosti (může se dožít až 14 let), a také tomu, že je značně nenáročný ve výběru potravy, se dokáže ve vhodných podmínkách rychle rozmnožit. Jeho původním domovem jsou východní oblasti Ruska, Japonsko a Korea. Vzhledem k tomu, že má velmi kvalitní kožešinu, byl ve dvou vlnách – ve třicátých a šedesátých letech minulého století – vysazován v evropské části tehdejšího Sovětského svazu, odkud se poměrně rychle rozšířil na západ, takže dnes žije ve větší části Evropy. V roce 1955 se objevil na Slovensku, v letech 1959–1965 ve Slezsku a na severní Moravě, o něco později v severních Čechách a na jižní Moravě. Je pravděpodobné, že v této době byl i záměrně vysazován, neboť byl považován za vítané kožešinové zvíře. Nadšení z jeho přítomnosti však rychle opadlo, protože se projevil nejen jako škůdce tzv. drobné zvěře, ale také jako úspěšný likvidátor celých populací obojživelníků a plazů, včetně těch chráněných. V současné době je rozšířen po celém území ČR a jeho množství neumí prakticky nikdo odhadnout, protože žije skrytým nočním životem. Vzhledem k tomu, že není zařazen mezi lovnou zvěř, smí ho legálně lovit jen myslivecká stráž a správci honitby. Tím nelze k odhadu jeho početnosti použít ani výkazy úlovků, protože pokud ho uloví „normální“ myslivec, raději se tím nikde nechlubí. Vzhledem k tomu, že u nás nemá dostatek přirozených nepřátel – loví ho sice rys a vlk, ale ty u nás lze spočítat pomalu na prstech jedné ruky – může způsobit v naší přírodě nedozírné škody.