Naše příroda – 1 / 2018

– 70 – Skvělá vyhlídka z Malínské skály Na Devíti skalách se náš výlet otáčí směrem na východ po značených les‑ ních cestách a chodnících vrcholový‑ mi partiemi Žďárských vrchů. Hned po 2 km chůze minete méně nápadnou a v lese skrytou Lisovskou skálu , na jejímž hřebeni vytvořily zvě‑ trávací procesy pozoruhodný skalní hřib. Lisovskou skálu s navazujícím balvanovýmmořem považují příro‑ dovědci za jednu z nejlépe zachova‑ lých ukázek mrazového zvětrávání rul ve Žďárských vrších. Jako jedinému významnému skalnímu útvaru Žďárských vrchů se turistické značení vyhýbá Černé skále . Pokud však máte s sebou kva‑ litní mapu nebo navigaci a dobré ori‑ entační schopnosti, není problém ji vlevo od červeně značené magistrá‑ ly v lese najít. Skála je roztažená dolů svahem, její mohutnost daná délkou 70 m a výškou převislých stěn až 15 m nejvíce vynikne při pohledu shora. Tam se také nachází obsáhlejší infor‑ mační tabule přirovnávající zastíně‑ ný povrch Černé skály ke království mechorostů. Odborníci jich tu napo‑ čítali 15 druhů. Dalším zpestřením a výzvou k delšímu zastavení je komplex Ma‑ línských skal tvořený řadou podko‑ vovitě se stáčejících útvarů v délce 200 m kolem vrcholu. Nejmohutněj‑ ší skalisko Výspa dosahuje výšky až 20 m a vede na něj 42 lezeckých cest. K pozoruhodným tvarům patří skal‑ ní výklenky a 3 m hluboká puklino‑ vá jeskyňka. Z vrcholu Výspy, který je přístupný i turisticky, se otevírá vel‑ kolepý rozhled do okolí, určitě jeden z nejlepších v celé oblasti. Vidět je na‑ příklad i 200 m dlouhá a 35 m vysoká hradba Drátenické skály , která vyču‑ huje nad bukový les. To je neklamné znamení, že se blížíte do osady Blatiny s nejednou stylovou hospůdkou a taky kavárnou s kachlovou pecí a vlastní pražírnou. Palice a perničky na opačném břehu Svratky Zamířit však můžete také po ze‑ lené značce do Milov, přejít Svratku Zbytky ledové výzdoby na Lisovské skále N A V Ý L E T Ě