I rákosník velký patří k dálkařům zimujícím v Africe Pěnice se na hnízdiště vracejí s více než týdenním předstihem. Některé p. černohlavé namísto v Africe zimují v nedaleké Británii P. hnědokřídlá se před náročnou cestou do dálavy posilňuje bezinkami a umocňuje už tak vysoké riziko cestování. Především dochází ke změně rozmisťování a početnosti ptačích populací, a dokonce i k lokálnímu vymírání. Různé druhy ptáků totiž v reakci na klimatickou změnu posouvají areály výskytu. Obzvlášť u dálkových migrantů hnízdících na severní polokouli je dnes trendy posouvat je severním směrem. A tak zatímco na severní hranici rozšíření druhů jsou osidlována nová území, na té jižní lze očekávat lokální vymírání. A tento jev je nejlépe pozorovatelný u vodních ptáků. Ti během mírných evropských zim posouvají svá zimoviště severovýchodním směrem (Pavón Jordán, et al., 2019), ale dochází i k posunu jejich hnízdních areálů na sever. U nás na Moravě už pravidelně vídáme rodinky středomořských pisil a tenkozobců (viz Naše příroda 2019/4, str.: 74–79), ale i volavek stříbřitých a rusohlavých či husic liščích. Mnozí ptáci musejí měnit i itineráře zaběhnutých migračních tras. Někteří dálkaři své trasy prodlužují, cestou častěji zastavují a přílet na hnízdiště zpožďují, např. ťuhýk obecný. A do budoucna lze tyto změny očekávat u mnoha sledovaných evropských hnízdičů mířících do Afriky v hlavním migračním proudu, obzvlášť pak u slavíka tmavého a vlhy pestré (Howard, et al., 2018). Nedaleko hnízdící druhy trasy naopak zkracují a na hnízdiště přilétají dříve, v průměru o týden (Lehikoinen, et al., 2019). Dle norských kroužkovacích stanic mají největší náskok pěnice a husy. Nicméně ať už ptáci na hnízdiště dorazí se zpožděním či s předstihem, v obou případech si mohou snížit šanci na
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=