Ukázkové číslo časopisu Naše příroda č. 6-2023

– 30 – Křivka obecná se vyznačuje zvláštním zobákem. Špičky jsou překřížené, aby se ptáci dostali k semenům šišek jehličnatých stromů od známé labutě velké zobák u kořene jasně žlutý a chybí jí černý hrbol. S rozdílnými barvami zobáků se u ptáků setkáváme především u mláďat. Staří ptáci mají ve většině případů barvu zobáku jinou než jejich mláďata. Při dospívání se potom zbarvení srovná. Například čáp bílý má růžový zobák, ale jeho mláďata mají zobák tmavý až černý. U příbuzného čápa černého, který má zobák karmínově červený, mají vylíhlá mláďata zobák žlutý a v prvním roce nazelenalý. Labuť velká má červený zobák a její mláďata mají zobák šedočerný. U kolpíků bílých mají rodiče zobák černý, který je na konci rozšířený. Jejich mláďata mají zobák růžový, zčerná jim až po roce. ŽIVÁ PŘÍRODA Kačer hohola severního má zobák (4 cm) tmavý až černý, samice namodralý, u konce žlutý s černým nehtem. Zobák je kratší, kolem 3,5 cm. Holub hřivnáč má zobák růžový, jeho špička je nažloutlá a ozobí je šedé, mladí hřivnáči mají v prvním roce zobáky tmavě šedé. Mezi největší evropské dravce patří orel mořský. Dospělý pták má zobák jasně žlutý, mladý orel má zobák šedohnědý, který změní barvu až po dvou letech. Délka zobáku činí 6,5 cm. Dravci z čeledi sokolovitých (např. poštolka, sokol, raroh) mají navíc na zobáku horní čelisti speciální výběžek, tzv. zejk, jemuž odpovídá zářez na hraně dolní čelisti a slouží ke snazšímu usmrcení kořisti. Někteří ptáci mají na kořeni zobáku kožovitý útvar, často různě zbarvený – lyska černá (bílý), slípka zelenonohá (červený), labuť velká (černý) a husice liščí (karmínově červený). U havrana polního se můžeme setkat s tím, že staří ptáci mají okolí zobáku nad nozdrami lysé a bělavé. Někteří starší jedinci mají dokonce i na spodní čelisti u kořene zobáku zduřelý útvar ze šupinek odlupující se kůže. Mladí havrani mají kolem kořene zobáku tato místa hustě opeřená a zakryté nozdry, stejně jako vrány.  Mláďata pěvců mají pestře zbarvenou sliznici vnitřku zobáku. Velmi často bývá žlutý až oran‑ žový, u některých druhů až živě červený. Na‑ víc koutky zobáku jsou žluté a celý lem je silně zduřelý. Po otevření zobáku mláděte vyvoláva‑ jí tyto barvy krmicí reflex. Pestré vnitřky zobá‑ ků a zduřelé koutky mají zvlášť velký význam u ptáků hnízdících v dutinách. Výrazné zbarve‑ ní vnitřku zobáku bývá ještě u některých dru‑ hů doplněno různě velkými a odlišně zbarve‑ nými tečkami nebo skvrnami. Např. u dlaska je vnitřek zobáku barevně kombinovaný čer‑ venožlutomodrý.

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=