– 43 – Modřín opadavý (Larix decidua) dorůstá 20–50 m, ve výčetní výšce může mít až 1,5m v průměru. Jehlice vyrůstají na brachyblastech (zkrácených větévkách) ve svazečcích po 15–90. Jsou 10–40 mm dlouhé, asi 1 mm široké, světle zelené, na podzim se zbarvují do žluta a opadávají. Samčí šištice jsou 5–10 mm dlouhé, žlutavé, převislé, samičí šištice široce vejcovité, 10–15 mm dlouhé, vzpřímené, tvořené především karmínovými nebo výjimečně zelenavými podpůrnými šupinami. Šišky má nerozpadavé, světle hnědé, vejcovité 15–50 mm dlouhé, vzpřímené. V léčitelství se používá balzám získaný z pryskyřice nazývaný modřínový či benátský terpentýn, ale i kůra, dřevo a větvičky. Balzám i větvičky se užívají k inhalaci při zánětech horních cest dýchacích a průdušek. Odvar ze dřeva se využívá jako koupel při revmatických potížích. Jehlice se používají k výrobě mastí pro léčení kožních onemocnění. ŽIVÁ PŘÍRODA Hlavotis peckovicový (Cephalotaxus harringtonii) pochází z Japonska, kde roste ve vlhkých, stinných lesích. Obvykle se vyskytuje v keřovité formě, jen zřídka vytváří nízký stromek vysoký do 10 m. Jehlice jsou dvouřadé, čárkovité, poněkud srpovitě zahnuté, 3–6 cm dlouhé, na konci náhle zúžené, na spodní straně mají dva světlé proužky. Samčí šištice vyrůstají v paždí jehlic, jsou kulovité, světle hnědé (na snímku), samičí rostou ve dvou párech na bázi letorostů. Šištice dozrávají v útvar podobný peckovici s obvykle jediným, zhruba 1,5–4 cm velkým bezkřídlým semenem, obklopeným arilem zelené, hnědé až fialové barvy. Rostlina, s výjimkou arilu, je toxická, obsahuje četné alkaloidy a flavonoidy (např. cephalotaxin, harringtonin), které jsou předmětem farmakologického výzkumu pro možné protirakovinné účinky. U nás se pěstuje poměrně vzácně v některých parcích, první záznam pochází z roku 1845 ze zámeckého parku na Sychrově.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=