– 45 – ŽIVÁ PŘÍRODA Sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum) byl pro vědu objeven teprve v roce 1841 na západě USA. Ale již v roce 1855 byly první dva exempláře vysazeny v zámeckém parku v Ratměřicích, kam je jako mladé semenáčky nechal dovézt tehdejší majitel panství hrabě Otto Chotek. V současné době lze nalézt sekvojovce téměř v každé naší botanické zahradě nebo arboretu, i když podstatně mladší. Sekvojovec obrovský je posledním členem početného rodu, který dosáhl největšího rozkvětu v druhohorách, v období křídy. Ve své domovině dorůstá výšky až 80 m (naše nejvyšší exempláře měří okolo 40 m) a pro svoji objemnost dostal přezdívku „mamutí strom“. Jehlice má dlouhé až 8 mm, kopinaté nebo šupinovité, dlouze zašpičatělé, svrchu ploché, vespod podélně brázdité. Mají tmavozelenou nebo modravě zelenou barvu, na zimu však hnědnou a zazelenají se opět až na jaře. Dvojice sekvojovců na obrázku roste od roku 1954 v Kunratickém lese na místě bývalé lesní školky. Pocházejí ze semen prvních našich sekvojovců z Ratměřic. Kryptomérie japonská (Cryptomeria japonica) pochází z Japonska a jihovýchodních provincií Číny. Dosahuje výšky okolo 40 m, má štíhlou, kuželovitou korunu. Samčí šištice jsou nahloučené na konci postranních větévek (na snímku), samičí na konci prýtů vyrůstají jednotlivě, šišky jsou kulovité, 1–3 cm dlouhé, dřevnatějící. Jehlice má šídlovité, srpovitě zakřivené, kýlnaté, sestavené ve šroubovici v 5 podélných řadách, v zimě se často zbarvují červenohnědě. Borku má hnědou, výrazně svisle brázditou. V České republice byla poprvé vysazena v zámeckém parku na Sychrově v roce 1845. Nejvyšší u nás pěstované exempláře dosahují v současnosti výšky okolo 30 m.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=