Ukázkové číslo časopisu Naše příroda č. 6-2023

– 58 – Znovuoživené rašeliniště na střeše Krušných hor Text a foto: Jakub Hloušek NA VÝLETĚ První leden, Nový rok. Horký fén z Afriky k nám přivál teploty odpovídající závěru jara. Rekordy atakovaly dvacet stupňů. Ani vysoké pohraniční hřebeny jim neodolaly. Prosincový sníh bezezbytku zmizel i z vrcholových partií Krušných hor. A po trase běžkařské magistrály, která vede na německé straně pohoří, se procházeli turisté, co po silvestrovské noci zatoužili nasát atypicky načasovanou atmosféru předjaří. Po starém kanále ani památka Lyžařská stopa rovněž prochází napříč rašeliništěm Stengelhaide. Nás k nenáročnému novoročnímu výletu namotivoval hlavně snadný přístup z naší republiky. Hlavní bránu tamní naučné stezky představuje západní okraj vesnice Kühnhaide, kde končí poslední domky ulice Brückenstrasse. My jsme si ale zvolili jednodušší východisko. A to malé parkoviště, co leží po pravé straně mezinárodní silnice zhruba osm kilometrů jízdy z naší Hory Svatého Šebestiána. Tam se napojujeme na zelenou značku a po ní se ubíráme k východu. Na internetové mapě ji doprovází modrá linka kanálu Zeuggraben. Ten vzniknul roku 1551. Kanál primárně zajišťoval přívod vody pro pohon strojů v dolech a úpravnách rudy. Délka kanálu měřila přibližně dvacet kilometrů. A těžaři ho prokopali během pěti měsíců! Neotřelá technická díla mě vždy lákala. Zeuggraben mne však zklamal, jelikož je na svém horním toku zatrubněný. Zato s cestou sousedila přímka zrušené železniční vlečky do závodu, kde se ještě před pětatřiceti lety zpracovávala zdejší rašelina. Teď zpola opuštěný průmyslový areál slouží jako uhelný sklad. A u něj začíná povalový chodník naučné stezky Moorlehrpfad Stengelhaide.  Dokud Stengelhaide nepoškodila těžba, dosahovala rašelina mocnosti až šesti metrů

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=