– 76 – Naši velcí savci se většinou rozmnožují jedenkrát do roka, vždy ve stejné části roku. Je to způsobeno tím, že mají dlouhou dobu březosti a rozvinutou péči o potomstvo, které se osamostatňuje až ve věku několika měsíců či dokonce let. U většiny šelem se objevuje polygamní systém rozmnožování, kdy se jeden samec páří s více samicemi. Většinou se takto množí jen malé procento těch nejsilnějších samců. Psovité šelmy jsou výjimkou – můžeme u nich pozorovat monogamii, kdy tvoří páry. Někdy se dokonce páří jen tzv. alfa pár a ostatní dospělci ve smečce pomáhají pečovat o jejich mláďata. Velké šelmy se o své potomky starají svým jedinečným způsobem – vzhledem k tomu, že se mláďata rodí dost bezbranná – slepá a hluchá. Jejich rodiče je musí dobře chránit a naučit je, jak se ubránit útokům jiných predátorů a zároveň, jak ulovit kořist. Poměrně dlouho je také matky kojí, i když už se zvládají krmit masitou stravou. Mateřské mléko totiž mláďatům poskytuje cenné obranné látky, a tak jim jej matky dopřávají co nejdéle. Kopytníci – divočáci, jeleni, srnci, daňci a další – žijí ve stádech, přičemž samci jsou často samotářští a ke stádu se připojují jen v období páření. Mláďata se samicím obvykle rodí po jednom či dvou. Divoká prasata jsou výjimkou a mohou mít selat až tucet! O mláďata matky pečují nějakou dobu v ústraní a teprve později se společně připojují zpět ke stádu. Velcí hlodavci mají rozličné způsoby rozmnožování, množství mláďat i péči o ně. Např. bobři mají jen 1–5 mláďat, ale poměrně dlouho o ně pečují v dvougenerační rodině – rodiče spolu se staršími sourozenci. Ondatry prý mají až 14 mláďat. Nutrie zase žijí v úplně jiném sociálním systému – ve skupině samic se jedna rozmnožuje spolu s jedním samcem, ostatní samci žijí mimo. Mláďata z české přírody Text: Monika Tošenovská Foto: archiv Albi, Jiří Labuda, hnutí Duha, Filip Tyralík, Evžen Tošenovský, Jiří Míchal Velcí chlupáči PRO DĚTI UTAJENÍ ROMANTICI Není pravda, že rysi jsou úplní samotáři. Jejich teritoria se dotýkají, často i trochu překrývají, a tak se občas potkávají nebo spolu alespoň komunikují pomocí pachových značek. Pokud v sobě rys a rysice najdou zalíbení, mohou spolu trávit i hodně společného času, kdy se vzájemně volají, poznávají, pozdravují se vzájemným ducáním čely, čistí si navzájem srst, mazlí se i „kočkují“, dokonce se i vzájemně hlídají. Rysice je březí jen asi 10 týdnů. V květnu vrhne většinou 2–3 mláďata (ale může jich mít až 5). Mláďata se kojí až 3 měsíce, ale už od 1. měsíce přijímají i masitou potravu (matka loví hlodavce, zajíce, srnce). Zůstávají s matkou až jeden rok. Rysice je krmí, učí vše potřebné a chrání. Proto také pravidelně mění úkryt – přenáší v tlamě rysata mezi vícero brlohy, aby měli predátoři nižší šanci je vypátrat. Rysata jsou velmi čilá a hravá. Ráda se vzájemně škádlí, trénují boj, vyskakují, šplhají po kmenech stromů… Foto hnutí Duha
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=