Ukázkové číslo časopisu Naše příroda č. 6-2023

– 78 – LESNÍ TRUMPETY Jelení páření probíhá v září, kdy samotářští samci troubí ve snaze přilákat samice a konají pak o ně mezi sebou souboje svým mohutným parožím. Samice pak rodí jedno, vzácněji dvě mláďata. Čerstvě narozená mláďata matky olizují tak dlouho, dokud je nezbaví veškerého zápachu, který by k nim mohl přivést predátory. Kolouška matka pravidelně kojí a mezitím odchází na pastvu a nechává ho skrytého ve vysoké trávě či křoví. Většina kolouchů se rodí s velkými bílými puntíky na srsti, které pomáhají maskování mláděte v trávě. Mláďata se připojují asi za dva týdny ke stádu, ale na matce jsou závislí asi 3 měsíce. Jejich skvrny většinou mizí koncem léta, ale několik skvrn může přetrvat i do následujícího roku. První parohy samečkům narostou do léta z pučnic, které mají na hlavě již od 6. měsíce. Paroží mají ze začátku obalené jemnou osrstěnou vrstvou kůže (lýčím), která je vyživuje a vydrží několik měsíců. Na konci zimy jeleni parohy shazují a na jaře jim rostou nové, vždy opět pokryté lýčím, avšak pokaždé o kousek větší. Stáří jelena pak lze určit podle počtu bočních výrůstků, tzv. výsad, které každým rokem na parozích přibývají. Foto Filip Tyralík PELÍŠEK S HROMADOU PRUHOVANÝCH PYŽAMEK Divoká prasata žijí ve stádech založených na rodinných vztazích. Samci ve věku 18 měsíců odchází do menších samčích stád. Jen starší samci jsou samotáři a ke stádu samic se připojují pouze v období páření během zimy. Mláďata se pak rodí po necelých čtyřech měsících březosti v březnu až červnu. Samice se v tu dobu od stáda odpojí a v ústraní porodí tři až dvanáct selat. Selata jsou citlivá na chlad, a tak se společně tulí v pelechu a matka je přikrývá, když odchází pro potravu. Ke stádu se samice vrací až s odrostlými selaty. Selata se rodí s maskovacím podélně pruhovaným kožíškem, který se mění na červenohnědý během 3.–6. měsíce. V dnešní době můžete často slyšet, že jsou prasata přemnožená. Proč tomu tak je? Inu, jsou všežravá, v přírodě jim ubývá přirozených nepřátel a hlavně jsou extrémně množivá. KDYŽ JDE MALÝ BOBR SPÁT… … dobré jídlo jídá rád, pije mlíčko glo glo glo…. Tak se to zpívá ve známé písničce. A je to pravda. Malí bobři jsou savci stejně jako my, a tak od své maminky pijí mateřské mléko. Později se živí bylinami, lýkem, kůrou a čerstvými proutky. Jsou to tedy výluční vegetariáni. Malí bobříci se velmi brzo naučí plavat, aby se mohli vypravit ven ze svého domova – bobřího hradu, který má svůj vchod pod vodou, aby se do něj nedostali žádní nepřátelé. Bobříci zůstávají se svou rodinou do věku tří let a během té doby si hrají a učí se vše potřebné pro přežití. Třeba jak hledat potravu, jak si značit své území, jak stavět hráze či opravovat své obydlí. PRO DĚTI Foto Jiří Michal

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=