– 8 – Fenomén ptačí migrace Text: Alena Říhová / foto: David Říha ŽIVÁ PŘÍRODA Každý z nás už určitě někdy zatoužil po volnosti ptáků… Opeřenci člověka odnepaměti fascinují schopností kdykoliv vzlétnout do nebes a přemísťovat se vzduchem kamkoliv se jim zlíbí. Obzvlášť sezónní přesuny ptačích davů napříč planetou jsou famózním přírodním úkazem budícím obdiv, respekt a zvědavost… Leč díky neblahému působení člověka na přírodu jsou dnes ptáci nuceni své migrační strategie měnit, a přitom neúměrně riskovat. Někteří dokonce vůbec neodletí. A tak pojďme do panoptika ptačí migrace alespoň letmo nahlédnout. (Vy)hnáni hladem Lidstvo velmi dlouho nemělo potuchy, proč vlastně někteří ptáci různá místa hromadně opouštějí, zatímco jiní se na ně naopak vracejí. A ačkoliv moderní věda podstatu ptačí migrace v zásadě objasnila, nadále zůstává opředena tajemstvími. Dnes již víme, že migrující ptáci se adaptivně přesouvají do výhodnějších oblastí, jež nejlépe vyhovují jejich aktuálním potřebám. Hlavním kritériem, podle kterého se rozhodují, zda na určitém místě zůstanou, či jej načas opustí, je hojnost potravy. Jedni za krmí podnikají pravidelné štreky, druzí z místa vycestují až v době potravní nouze a toulajíc se světem co chvíli zastavují na vhodných krmištích. Migrace je pro ptáky těžkou výzvou… Tím spíš, že se jejich chování na tahu mění v důsledku proměny hnízdišť a zimovišť na zemědělskou krajinu a vlivem globálního oteplování spojeného s extrémními výkyvy počasí. Tohle hejno lžičáka pestrého přilétá ze Středomoří a dost možná až z Afriky
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=