Ukázkové číslo časopisu Naše příroda č. 6-2023

– 9 –  Jiřičky obecné se hned po vyhnízdění vracejí zas do africké dálavy  Ale sýkory modřinky u nás pravidelně i zimují. S oblibou přilétají na krmítka pro lůj a slunečnici. Často jde o otužilé seveřanky nahrazující naše odlétající modřinky ŽIVÁ PŘÍRODA Pouť za (ne)bezpečím Migrace je pro ptáky extrémně náročná časově, energeticky i psychicky. Opeření cestáři totiž na tahu vystřídají mnoho biotopů, které využívají k odpočinku, obstarávání potravy i k obnově tukových zásob, jejichž odbouráváním pak po cestě získávají potřebnou energii. Dnes navíc při náročném cestování podstupují nová, dosud neznámá rizika. Sezónní ptačí migranti totiž na cestě mezi potravně výhodnými hnízdišti a zimovišti čelí nejen přírodním živlům a lokálním změnám počasí (např. větru, bouřím, krupobití či sněhovým přeháňkám), které povětšinou dokáží předvídat, ale v důsledku dlouhodobě nežádoucího působení člověka na planetu (tj. vlivem změny klimatu a přeměny přirozených biotopů na zemědělské oblasti) se potkávají se stále novými a neznámými prostředími a predátory a zápolí s nevyzpytatelným počasím (viz dále). Fakultativní ptačí migranti vycestují jenom za potravní nouze na hnízdištích. S ní úzce souvisejí populační boom či změna klimatu, které ji mohou vyvolat a často ji i doprovázejí (viz dále). Sezónní cestáři Mnozí tažní ptáci od nás na zimu odlétat musejí. Jde totiž převážně o druhy hmyzožravé živící se aktivní kořistí, kupříkladu jiřičky, vlaštovky, rorýsy, vlhy, rákosníky, budníčky, lejsky, pěnice, rehky a ťuhýky obecné. A protože bezobratlí jim na zimu zalézají do úkrytů (např. do země, vrstvy opadanky, do dřeva či pod kůru stromů, a dokonce i do dutých stébel travin), v nichž přezimují, ptákům nezbývá než odletět do teplých

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=