– 50 –
Jde o typický druh západního pa-
learktu, rozšířený od severní Afri-
ky přes celou Evropu (kromě Irska
a Skotska) na východ až po pohoří
Altaj. Kdysi byl záměrně přenesen
i do Severní Ameriky, kde je dnes ně-
kde dokonce častější než v Evropě.
U nás se vyskytuje od nížin až do niž-
ších hor, ale jen velmi roztroušeně.
Nejlépe mu vyhovují teplé polohy
se suššími lesy, zejména dubovými.
Všude je vzácný, jen na jižní Moravě
bývá o něco častější než jinde. Ve vý-
čtu chráněných bezobratlých jej spo-
lečně s dalšími našimi krajníky uvádí
již vyhláška č. 80/1965 Sb., o ochra-
ně volně žijících živočichů. Dodnes
jde o tzv. zranitelný druh, ohrožený
hlavně různými lesnickými zásahy,
které neberou ohled na vzácnou hmy-
zí faunu.
K
rajník pižmový je dravec
a skvělý pomocník v boji pro-
ti invazním motýlím škůd-
cům, především lesním, jejichž hou-
senkami i kuklami se živí. Dříve patřil
k významným hubitelům housenek
i v ovocných sadech. A jeho užiteč-
nost se ještě znásobuje tím, že stejně
dravé jsou také larvy. Někdy brouci
i larvy dovedou současně s některý-
mi kuklicemi a lumčíky „zamávat“
až tak účinně, že při slabším namno-
žení škůdce téměř úplně jeho popu-
laci zlikvidují. Odhaduje se, že jediný
krajník zničí za jednu sezónu až čty-
ři sta housenek. Náleží tak k význam-
ným přirozeným ochráncům lesních
porostů.
Velmi zajímavé je jeho chování.
Ačkoli se obvykle leckde vyskytuje
jen velmi řídce až ojediněle, objeví
se hojněji až velmi hojně téměř pravi-
delně tam, kde se v lesních porostech
kalamitně rozmnoží zejména něja-
ký druh bourovčíka či bekyně. Rov-
něž pozoruhodný je krajníkův dlou-
hý odpočinek. Brouci totiž na rozdíl
od mnoha jiných druhů žijí až ně-
kolik let. A přijde-li teplé suché jaro
a hojnost potravy začne zřetelně
slábnout, potom se už někdy začát-
kem července zahrabávají až několik
Díky svému zbarvení patří
krajník mezi nejpůvabnější
evropské brouky.
Ž i vá p ř í r o d a