Ukázkové číslo časopisu Naše příroda č. 6-2023

 Rehek domácí u nás někdy v mírných zimách zůstává a přiživuje se hmyzem poblíž lidských sídel a někdy dokonce i na poli s ozimy  Ťuhýk obecný patří k opozdilcům. Z Afriky se vracívá značným obchvatem  Šoupálek po vzoru brhlíka zobákem poctivě prošmejdí každičkou skulinku v kůře a vybírá hmyz  I králíček obecný u nás zimuje pravidelně. Droboučkým zobáčkem se ale pod kůru nedostane, a tak sbírá hmyzí vajíčka na větvích úspěšné vyhnízdění. Kupříkladu lejsek černohlavý při návratu z africké dálavy na některých hnízdištích opakovaně promeškává kulminaci housenek a píďalek a lokálně se ocitá až na hranici vyhynutí (Both, et al., 2006). Vědci alarmují, že valná většina (80%) sledovaných dálkových migrantů hnízdících na severní polokouli je vystavena minimálně jednomu z trojice velkých rizik (tj. nedostatku hnízdišť či zimovišť, anebo prodlužování migrační trasy) a bezmála polovina (cca 40%) dokonce jejich vzájemné kombinaci. Přesto mnoho z nich zůstává nadále nechráněných (Zurell, et al., 2018). Více o proměnách migrace viz Naše příroda 2019/6, str.: 24–34). Zimující tahouni Vzhledem ke změnám hnízdišť, zimovišť i migračních tras a tím i vyššímu riziku cestování dnes není výjimkou, že u nás někteří tažní ptáci přezimují. Tím spíš, že Česká republika umístěním v samém srdci Evropy kopíruje nejsevernější hranici možného zimoviště mnoha tažných, na severu hnízdících druhů (tj. na zimu odlétajících). Nahrává jim zejména globální oteplování. V jeho důsledku se čím dál častěji opakují velmi mírné zimy (i ta letošní zřejmě bude pod vlivem El Niño alespoň zpočátku mírná, viz box), během nichž se příroda dočasně probouzí. Rozkvétají keře a stromy a ze zimních úkrytů vylézají mnozí rozespalci, včetně hmyzu. A tak i v lednu vidno poletovat mouchy a včely, pobíhat pavouky a slunit se ploštice. Ve městech se studenokrevný hmyz vyhřívá na fasádách

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=