Ukázkové číslo časopisu Naše příroda č. 6-2023

– 20 – Zobáky našich ptáků Text a foto: Jaromír Zumr ŽIVÁ PŘÍRODA Ptačí zobák je rohovitý epidermální útvar. Skelet zobáku, horní a dolní čelist kryje silně zrohovatělá kůže, čímž se tvoří tzv. rohové pouzdro zobáku. Zobák je typickým znakem pro každý ptačí druh. Je to dáno tím, jakou potravou se určitý druh ptáků živí, a způsobem jeho života. Zobák slouží především k získávání potravy. Zobákem se mohou ptáci ale také bránit, čistit si peří, stavět hnízdo, urovnávat vejce nebo krmit svá mláďata. Tvar zobáků různých ptačích druhů je velmi rozmanitý. Potravu ptáci sbírají, trhají, uštipují, rozlupují nebo procezují svým zobákem. Drobní hmyzožraví ptáci, jako např. sýkory, pěnice, mají tenké, šídlovité zobáky. Zobáky pěnkavovitých pěvců, jako je čížek, hýl, konopka, stehlík, kteří pojídají zejména různá semena, jsou zobáky tlusté a kuželovité. Zvláště velmi tlustý zobák má dlask, který s ním rozlouskne např. pecky třešní, aby se dostal k jádrům. Zajímavé zobáky spatříme i u křivek. Jejich horní a dolní část zobáku je překřížená, aby mohly vyštipovat semena ze šišek jehličnatých stromů. Bahenní ptáci dlouhým a tenkým zobákem se špicí prostoupenou nervy vyhledávají červy a hmyz v měkké půdě a bahně. U bažantů, koroptví nebo dropů jsou zase zobáky silné, aby sloužily k bezpečnému sezobávání potravy ze země. Dlouhý a silný zobák mají všichni datli, žluny a strakapoudi. Uvnitř se skrývá dlouhý a lepkavý jazyk, který mohou ptáci využívat jako ohebnou harpunu, jíž napichují larvy hmyzu uvnitř chodbiček ve dřevě. Svým zobákem tesají do dřeva, a to nejen při hledání drobných larev, ale zobák jim slouží také k vyhloubení prostorné dutiny v kmenech  Tenkozobec opačný má zobák mírně zahnutý vzhůru

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=