– 24 – Zobák kačera kachny divoké má uvnitř drobné příčné „vroubky“ … při pohledu zespoda je vidět, že i okraje horní i dolní čelisti mají vruby, aby kachny mohly uštipovat vodní rostliny a procezovat bahno, kde se v „lamelách“ zachytí potrava ŽIVÁ PŘÍRODA sbírá „pinzetovým“ mírně zahnutým zobákem, a protože má velmi krátký jazyk, takže nemůže potravu dál posunovat do hrdla, musí ji nadhazovat a potom polykat. Volavkovití tvoří nejpočetnější čeleď brodivých. Mají 19–20 krčních obratlů, které jsou anatomicky upraveny tak, že šestý z nich je „prodloužený“, a tím umožňuje esovité ohnutí krku. Při lovu ryb tak mohou vymrštit prudce hlavu a ostrý zobák zaseknout do místa, kde se nachází kořist. Ryby různých velikostí loví ze břehu nebo broděním v mělkých vodách. Tímto způsobem loví například volavky, bukači nebo čápi černí. Rybami se živí i celá řada dalších ptáků. Můžeme jmenovat chřástaly, potápky, kormorány, rybáky a další. Specialistou na lov malých rybek je ledňáček říční, který se střemhlav vrhá z větví (2–3 metry vysoko) do vody, kde spatřil plavat malou rybičku. Obdobně loví také rybák obecný, který poletuje nad vodou se skloněnou hlavou, při lovu se chvíli třepotá na jednom místě a poté se střemhlavým letem vrhá z výšky 5–6 metrů do vody za kořistí. Dlask tlustozobý je specialista na tvrdé plody. Hravě si dovede poradit i s peckami od třešní. Nejdříve rozmáčkne celou třešeň, aby se dostal až k pecce. Pecky potom jazykem obrací v zobáku, dokud nenajde tu správnou polohu, aby ji stiskem „rozlouskl“. Jazykem vyloví jádro a prázdný obal pohybem hlavy odhodí. Jeho silnému zobáku neodolá ani žádný „tvrdý“ brouk. Dokáže totiž stiskem vyvinout tlak až 45 kg. U datlů se setkáváme s tzv. bubnováním. Ptáci vyhledávají suché rezonující větve stromů a zobákem do nich buší tak rychle, že to zní jako palba z kulometu. Je to součást jejich tokání. Samec bubnováním jednak upozorňuje samici na svou přítomnost, a jednak obhajuje i svůj obsazený hnízdní revír. Datel černý při bubnování provede zobákem asi 50 úderů za 2 sekundy. Pro všechny datlovité ptáky je charakteristický dlouhý vysunovatelný jazyk opatřený u špičky zpětnými háčky. Kostěný aparát jazyka, tzv. jazylka, obtáčí celou lebku a zasahuje do kořene horní čelisti. Jakmile datel vystrčí jazyk, u jeho kořene se stáhnou silné svaly, vysunou
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=