– 26 – kosti kupředu a jazyk ven ze zobáku. Povolením svalů se jazyk vrátí zpátky dovnitř. Když datel jazyk nepoužívá, má ho přitisknutý kolem lebky, upevněný zezadu k nozdrám. Žluny mohou vysunout jazyk ze zobáku do délky 10 cm. Všichni ptáci z čeledi slukovitých mají tenký, značně dlouhý zobák, jehož špička je měkká a plná smyslových buněk. Sluka lesní má nejen dlouhý zobák (8 cm), který slouží jako pinzeta vytahující potravu z kypré lesní půdy, ale navíc je uzpůsoben tak, že jeho horní čelist se může na špičce trochu rozevřít od dolní čelisti pomocí podpůrných vazů, a tak uchopit kořist i pod povrchem země. Křivky mají také zajímavě upravený zobák. Obě čelisti se vzájemně překřižují, dolní čelist se zahýbá v mírném obloučku vzhůru a špička horní čelisti zase směřuje ostrým obloučkem dolů. Je zajímavé, že křížení čelistí není u všech na stejnou stranu, horní čelist může přesahovat jak po levé, tak i po pravé straně dolní čelisti. Lelek obecný má na první pohled velmi krátký a nenápadný zobák. Ovšem jakmile jej během nočního letu otevře, vytvoří se „lapač“ hmyzu, který měří od jednoho koutku ke druhému až 4,5 cm. Navíc má kolem zobáku tuhá štětinatá pírka, která ještě sráží lapající hmyz přímo do rozevřeného vaku. Tam potom končí mnoho nočních můr, brouků, jepic i komárů. Podobný zobák v menším provedení a způsob lovu mají i rorýsi a vlaštovky. Pelichání do letního šatu u tetřevů probíhá od května do června. V té době také nastává výměna rohovitého pokryvu zobáku. U samic to jde pozvolna, odloupávají se malé částečky, Bažant obecný má jako ostatní kurovití ptáci silný zobák. Sezobává především semena mnoha druhů plevele a na zemi hmyz Jídelníček koroptve polní je vymezen na asi patnáct druhů různých rostlin a také na různý hmyz, včetně mandelinky bramborové ŽIVÁ PŘÍRODA
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=