– 46 – Metasekvoje čínská (Metasequoia glyptostroboides) bývá někdy nazývána „živou zkamenělinou“, protože po dlouhou dobu se fosilie těchto stromů nalézaly pouze v druhohorních a třetihorních sedimentech. Bylo popsáno dokonce 10 různých druhů tohoto rodu, a o to větší bylo překvapení, když byly ve čtyřicátých letech minulého století objeveny v čínské provincii Chu-Pej botanikem Čan Wangem neznámé jehličnany, které se nakonec podařilo ztotožnit s tímto fosilním rodem. V roce 1948 byl popsán pod názvem Metasequoia glyptostroboides a ve stejném roce se dostala první semena i do Evropy. V roce 1949 získala semena také Botanická zahrada v Průhonicích, kde se z nich podařilo vypěstovat sazenice. V průhonickém parku tak dnes roste nejstarší metasekvoje u nás, avšak jen o málo mladší lze nalézt i v parku v Žehušicích. Metasekvoje dorůstá výšky přes 35 m, má štíhlou korunu a na podzim se její jehličí zbarvuje před opadem do krásné měděně červené barvy. Strom obsahuje látky podobné toxinům tisu. Zerav západní (Thuja occidentalis) pochází ze Severní Ameriky, u nás je často pěstován jako okrasná dřevina. Dorůstá výšky okolo 20 m, ale často se vyskytuje i jako keř. Střední šupinovité jehlice jsou dlouhé asi 4 mm a mají zřetelně vyvinuté pryskyřičné žlázky, jehlice po stranách větviček jsou menší, dlouhé asi 2 mm. Šišky jsou podlouhlé, dlouhé 8–10 mm, složené z 3–5 párů dřevnatých semenných šupin. Pod šupinami jsou 2 drobná semena s blanitým lemem. V celé rostlině, nejvíce však v mladých výhonech a jehlicích, je přítomno 0,4 až 1 % silice sestávající z vysoce toxického thujonu, pinenu, fenchonu, borneolu, tanacetonu a esteru kyseliny octové. Mimo to je přítomen glykosid thujin (kvercitrin a pinipikrin), pryskyřice, cukry, třísloviny, kyselina thujigeninová, vosky, silice, kyselina citronová a další látky. Toxické účinky má především thujon, který při dotyku dráždí pokožku, po požití způsobuje zvracení, krvavé průjmy, poškozuje ledviny a vyvolává překrvení malé pánve, důsledkem kterého může u těhotných žen dojít i k potratu (v minulosti se používal jako velice rizikové abortivum). Při těžkých otravách se dostavují křeče, po kterých následuje celková ochablost a bezvědomí, v nejtěžších případech může dojít i k exitu. Dlouhodobé užívání thujonu např. v aromaterapii má nepříznivý účinek na centrální nervový systém. Silice však našla uplatnění při léčbě mykóz nehtů. ŽIVÁ PŘÍRODA
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=