– 49 – ŽIVÁ PŘÍRODA Těžba dřeva je stará vlastně jako lidstvo samo. Již od pravěku je dřevo pro život lidí nepostradatelné. Bez dřeva si lze jen těžko představit stavbu příbytků a jejich vytápění, přípravu pokrmů a později vlastně ani žádné odvětví průmyslu a zemědělství. A význam dřeva nijak zásadně neklesá ani v současnosti. V roce 2021 se na území ČR vytěžilo celkově 30 256 482 m3. Z toho skoro 28 700 000 m3 připadlo na jehličnaté stromy a 1 500 000 m3 na listnaté. Z celkové těžby jehličnanů pak činilo 25 700 000 m3 dřevo smrkové, což je 90 % celkového vytěženého dřeva. Zbylých 10 % tvoří borovice, modřín, jedle a douglaska. Dřevo se již dlouho netěží pilou břichatkou a bradaticí, a dokonce i dřevorubce s motorovou pilou potkáme v lese poměrně zřídka. Na jejich místo nastoupily harvestory, které jsou mnohonásobně výkonnější a tvrdí se o nich, že les poškozují méně než klasická těžba. Kdo však viděl les vytěžený těmito stroji, tak tomu jen těžko uvěří. To však není to nejhorší. Těžba v posledních letech neustále stoupá a přesáhla již hranici, kdy se těží více než stačí přirůstat. Smolaření je tradiční český název pro těžbu pryskyřice, která se dříve prováděla především v borových lesích. Na kmenech vhodných stromů se pořízem ostrouhala v předjaří borka až na zelenou kůru, čímž vznikla tzv. lizina. Jakmile na jaře začala stromem proudit míza, vyřízla se středem liziny svislá rýha, která sváděla vyroněnou pryskyřici, a k té se vyřezávaly šikmé drážky zvyšující produkci. Pod nimi se zavěšovala sběrná nádobka, ze které se pryskyřice pravidelně vybírala, a zároveň se prohlubovaly drážky, aby obnovily výron pryskyřice. V průměru se z kmene o objemu 1 m3 získávaly z ročního smolaření 3–4 kg pryskyřice. Pryskyřice je tvořena roztokem těžko dělitelných izomerních pryskyřičných kyselin v tekutých monocyklických a bicyklických terpenech, terpenových alkoholech a seskviterpenech. V přírodním stavu měla omezené využití v lidovém léčitelství, avšak i v současnosti je prakticky nenahraditelnou surovinou pro chemický průmysl. Po přečištění se destilací štěpí na terpentýnové silice a terpentýn. Ty jsou dále zpracovávány jako složky laků, barev, mazadel, mýdel, tmelů, léků, kosmetických přípravků, insekticidů, umělých vláken apod. Tuhé zbytky po separaci terpentýnu jsou zahušťovány na kalafunu. Ta se používá v kožedělném průmyslu, při výrobě pryže, lepidel, jako klížidla při výrobě papíru a jako součásti tiskařských barev. Významné použití má i v hudbě – u všech smyčcových nástrojů se nanáší na žíně smyčců ke zvýšení třecího odporu. A nelze opomenout ani její použití při depilaci prasečích štětin při zabíjačce. V Lomanech, poblíž města Plasy, je otevřeno Muzeum těžby borové smoly, kde se o smolaření dozvíte mnohé další zajímavosti.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=