– 74 – ptáky, které lze nad zdejšími poli spatřit, a drobná hříčka vás naučí poznat je podle siluet. Procházíme po hranicích Prahy. Byť nejsme na žádném kopci, vpravo se otvírá zajímavý výhled na některé části hlavního města s řadou sídlišť a dominantou rozložitého zalesněného vrchu Ládví. Vlevo vidíme malebně zvlněnou krajinu Českobrodska s pahorkem Hradešína, na němž se mezi stromy ukrývá románská rotunda a z nějž se za dobré viditelnosti otvírá výhled bezmála na celý sever Čech. Nejvýraznějším prvkem této části cesty jsou dva osamělé jírovce. Říká se zde U Tří kaštanů. Třetí však zanikl již hodně dávno, teprve před pár lety zde byl znovu vysazen, a tak je to dosud jen malý stromek. Zde najdete další zastavení naučné stezky – otočnou tabuli, jež je z jedné strany věnována mezím a remízkům, z druhé pak právě „kaštanům“. Ve stínu jírovců najdete i příjemné dřevěné posezení. O něco dále se cesta noří do „stromového bludiště“, změti nejrůznějších pokroucených kmínků, mnohdy velmi bizarních tvarů. Kdysi tu byla švestková alej, naroubovaná na podnože myrobalánu. Zatímco stromové švestky už vesměs odumřely, tu a tam lze ještě podél cesty nalézt suché či usychající, leckdy i trouchnivějící kmeny s řadou dutin, podnože zplaněly a vytvořily ono bludiště. Právě jemu se věnuje předposlední informační tabule. Pro zpestření jsou informace skryty pod odklápěcími destičkami. Bludiště nás dovede až na okraj významné historické památky, raně přemyslovského hradiště zvaného Na Markétě. Poslední zastavení naučné stezky se týká právě jeho. Je pojato jako další hříčka (nejen) pro děti. Obrázek představuje, jak asi vypadali zdejší obyvatelé (oblečení lidí, nástroje a další artefakty skutečně vycházejí z reálných archeologických nálezů té doby), a úkolem je nalézt několik „schválností“, které jim provedl poťouchlý skřítek. Přes vlastní hradiště stezka nevede, byla by však velká škoda si ho neprohlédnout. Hradiště je unikátní mimo jiné v tom, že máme poměrně přesně datovaný jeho vznik. Při nedávných archeologických výzkumech zde byly nalezeny zbytky dřevěných konstrukcí valu, které se podařilo dendrochronologicky datovat do roku 925. Což znamená, že val byl vybudován pravděpodobně někdy nedlouho po tomto roce. Tedy v době vlády (svatého) Václava či jeho bratra Boleslava. Šlo v podstatě o pohraniční pevnost; državy Přemyslovců v té době již v těchto místech končily, dále na východ se rozkládalo území ovládané kouřimskými Zličany. Mohutné, několik metrů vysoké valy hradiště jsou patrné už za křovím proti zastavení naučné stezky a táhnou se jak doleva, podél červeně značené cesty, tak doprava podél cesty neznačené. Místy je dochován dokonce i výrazný příkop před nimi. Půjdete-li po červené značce, dojdete po 300 metrech k informační tabuli popisující zdejší archeologické nálezy V SOULADU S PŘÍRODOU Legendami opředený kostel sv. Markéty na Královickém hradišti se sice nachází kousek mimo trasu, ale rozhodně stojí za zacházku
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=