– 10 –
přes tajgu a naše středoevropské lesy
až po polopouště. V Česku a na Sloven-
sku vlkům nejvíce vyhovují rozsáhlé
lesy od středních poloh až po horní
hranici lesa. Posledním místem úto-
čiště vlka v Česku se v minulosti sta-
la Šumava. Pozdější výskyt vlků byl
více méně náhodný a jednalo se vět-
šinou o jedince přicházející z Polska
a Slovenska. Přibližně od poloviny 90.
let se pravidelně každoročně, i když
v malých počtech, vyskytují zejména
v Beskydech, což souvisí především
s nepatrným nárůstem české vlčí po-
pulace. Rovněž se vlci občas vyskyt-
nou v Jeseníkách a na Šumavě.
V
lci jsou velmi inteligentní
a společenská zvířata, která
se páří zpravidla koncem zimy.
Páry jsou pravděpodobně trvalé. Vl-
čice se poprvé páří koncem 2. roku,
mladí vlci však obvykle až koncem
3. roku. V době námluv se rodinná
smečka rozpadne a rodičovské páry
žijí odděleně od svých loňských
a předloňských mláďat. Po skončení
období páření se smečka na přechod-
nou dobu někdy opět spojí a žije spo-
lu, dokud si vlčice nezačne připravo-
vat brloh pro svá budoucí mláďata.
Mladí vlci, kteří si ještě nevybra-
li své životní partnerky, ale i star-
ší samci, kteří ztratili svou družku,
svádějí mezi sebou souboje o vlčice.
Vlčice je v říji 5–10 dní a březí 62–75
dní. Obvykle v březnu až v dubnu
se narodí průměrně 4–7 slepých vl-
čat o hmotnosti 300–500 g. Po 10–12
dnech se jim otevírají oči a mateřské
mléko sají asi 6 týdnů. Vlčice je plod-
ná do 12.–13. roku. Mladé a staré vl-
čice mívají menší počet mláďat než
samice středního věku v plné životní
síle. Od 4. týdne přijímají vlčata už
i částečně strávenou masitou potra-
vu, kterou jim přináší ve svém ža-
ludku vlk samec, protože vlčice svá
V Česku se vlk pravidelně
vyskytuje pouze v Beskydech.
Foto Jaroslav Vogeltanz
