– 11 –
mláďata zpočátku neopouští a ne-
vychází na lov. Vlčata rostou poměr-
ně rychle a po čtyřech měsících váží
už 12–15 kg a koncem roku až 30 kg.
Když jsou vlčata na podzim už větší,
vycházejí na lov spolu s rodiči a přidá-
vají se k nim i jejich starší sourozen-
ci z minulého roku. Úmrtnost vlčat je
značná a dosahuje 60–80%.
V
lk vede teritoriální způsob ži-
vota, přičemž teritorium pa-
tří celé smečce. Teritorium si
vlci označují močí, případně trusem,
ale i vytím. Vlci až na období rozmno-
žování žijí většinou ve smečce. Vlk má
jednu z nejrozvinutějších forem so-
ciálního života v říši zvířat. Ve smeč-
ce vytvářejí jednotliví vlci společnou
jednotku. Sociální postavení určuje
velmi jasně jejich roli při lovu kořis-
ti. Kořist, kterou by jeden vlk sám
Vlk obecný / Canis lupus
řád šelmy
(Carnivora)
, čeleď psovití
(Canidae)
délka těla: 100–140 cm (160 cm)
délka ocasu: 30–50 cm
výška v kohoutku: 90 cm
dožívá se až 15 let, v zajetí 20 let
v ČR vyhuben v 2. pol. 19. stol.
životní prostředí: horské lesy s pastvinami
Ochrana:
§
Česko – zvláště chráněný, kriticky ohrožený druh
§
Slovensko – druh s částečnou ochranou
(lov od 1. 11. do 15. 1.)
Výskyt:
§
Česko – jen ojedinělý výskyt v Beskydech
§
Slovensko – stálý výskyt
nezdolal, smečka uloví. Pouze sku-
pinový lov umožňuje vlkům zmoc-
nit se i velké kořisti. Z toho prame-
ní přesně stanovené úkoly. Nejsilnější
Ž i vá p ř í r o d a
Vlk má na rozdíl od psa
nízce postavenou hlavu
a ocas nosí svěšený dolů.
Foto Michal Jirouš,
