– 21 –
dostihla vlče s ptačím perem, rozpou-
tala se pranice. Soupeřící klubko dět-
sky vrčelo, ňafalo a náhlé vysoké za-
ječení jednoho z nich prozrazovalo,
že to jiné vlče se svými mléčnými,
jako jehličky ostrými zoubky, trochu
přehnalo. Vlčata hrála „babu“. Honi-
la se po plácku, kutálela se z mírného
svahu, chňapala tlamičkami jako hej-
no piraní, chytala sourozence za tlap-
ky a za ocásky, zakusovala se souro-
zencům do oušek, koulela se po sobě
a pak – po divoké rozcvičce – odde-
chovala se široce rozevřenými tlam-
kami. Jedno z nich položilo hlavičku
na přední tlapky a za chvilku pospá-
vala všechna tři mláďata před norou
jako o půlnoci.
Klubko vlčat však dlouho nedří-
malo; nad brlohem se rozhrnulo křo-
ví a u vlčat stanula máma. Mláďata
byla okamžitě na nohou, poknikávala,
stavěla se na zadní a vzrušeně mámě,
která – s koutky od ucha k uchu v ši-
rokém vlčím úsměvu – horlivě mávala
ocasem, olizovala mordu v bouřlivém
vítacím rituálu. Vlčice měla prázdný
žaludek – žádnou potravu nevyvrhla.
Zato ulehla na bok a vlčata se ihned
žádostivě vrhla na její vytahané stru-
ky. Sání se zoubky bylo jistě bolestivé,
máma se brzy postavila na všechny
čtyři a trpně se skloněnou hlavou ne-
chala vlčata se zakloněnými hlavička-
mi pít ve stoje. Jedno z nich se posta-
vilo na zadní a předními tlapkami si
pomáhalo v sání. Když se mláďata tro-
chu uspokojila, máma znovu ulehla
na zem. Vlčata se na ni nadšeně vrhla
a tlamkami zpracovávala její uši, ocas
a lezla jí po zádech. Vlčice je mezi je-
jich dováděním pečlivě olizovala. Te-
prve po hodné chvíli, kdy si máma
položila hlavu na zem, ustalo divo-
čení vlčat a ona si ustlala na samot-
né matce a mezi jejími tlapami. Celá
Vlčí rodinka.
Foto Jaroslav Vogeltanz
Ž i vá p ř í r o d a
