– 33 –
T
o, že se z vajíček žab a čolků líh-
nou ocasaté larvy, u žab ozna-
čované jako pulci, je obecně
známým faktem. U larev ocasatých
obojživelníků (
Caudata
) nejsou bě-
hem proměny (metamorfózy) změny
natolik nápadné, protože ocas u nich
nezaniká, takže se více podobají do-
spělcům (adultům). U pulců žab (
Anu-
ra
) je naopak možné pozorovat ra-
dikální změny. Jak začínají dýchat
plícemi, mizí u nich postupně žaber-
ní dutiny, uzavírají se žaberní otvo-
ry, přeměňují se ústa a probíhají dal-
ší změny. I pro oko laika je nápadný
růst končetin – nejprve zadních, pak
předních a rovněž pozvolná reduk-
ce ocásku.
U tzv. semiadultů – metamorfova-
ných nedospělců, kteří začínají opou-
štět vodu, je typický krátký zbytek
ocasu bez ploutevního lemu. Právě
zde zřejmě vznikla mylná předsta-
va o tom, že malé žábě tento pahýl
upadne. Příroda ale nikdy zbytečně
neplýtvá a platí to i v případě obojži-
velníků, a to jak jejich larev, tak i do-
spělců. Při metamorfóze larev čolků
a mloka skvrnitého, podobně jako
i u žabích pulců, dochází v souvislos-
ti s jejich růstem k hormonálně pod-
míněné resorpci nepotřebných plou-
tevních lemů a u žab i celého ocásku.
Vstřebávání těchto tkaniv stimuluje
hormon štítné žlázy – tiroxin. Obdob-
ně jsou pak každoročně redukovány
ozdobné hřebeny čolků po skončení
rozmnožování, když opouštějí vodní
prostředí a stěhují se na souš.
Kořeny těchto procesů saha-
jí až k předkům obojživelníků – ry-
bám. Již u larev ryb můžeme pozo-
rovat podobné morfologické změny,
kdy se z celistvého ploutevního lemu
v důsledku resorpce vytvoří nepárové
ploutve. Zánik všech dočasných struk-
tur a jejich nahrazení definitivními
orgány, je považováno za jedno z dů-
ležitých kritérií ukončení larvální
periody v životě ryb i obojživelníků.
Larvy žab – pulci,
se dospělcům vůbec
nepodobají, ale postupnou
metamorfózou získávají
podobu svých rodičů.
Ž i vá p ř í r o d a
