– 25 –
Přástevník angreštový
(Rhyparia
purpurata) má zadní křídla většinou
červená s tmavými skvrnami, ale
vzácně se vyskytují i jedinci s křídly
žlutými. Není příliš hojný, objevuje
se v červnu a červenci na vlhkých
lesních loukách a na svazích
v blízkosti potoků. Housenky jsou
zajímavé tím, že se podle jejich
ochlupení dá usuzovat na pohlaví
budoucího motýla – samičky mají
svazečky chloupků na hřbetě žlutavé,
samečci rezavě červené.
Přástevník hluchavkový
(Callimorpha dominula) se vyskytuje
obvykle na vlhčích biotopech –
v blízkosti vodních toků, ve vlhkých
lesích či údolích. Za slunných dnů
velice hbitě poletuje po vegetaci,
ale přeletuje vždy jen na krátké
vzdálenosti. Tmavé, žlutě skvrnité
a pruhované housenky se živí
na listech hluchavek, kopřiv,
pomněnek, pryskyřníků a mnoha
dalších rostlin. Přezimují, v květnu
následujícího roku se kuklí a motýli
se z nich líhnou v červnu a červenci.
Přástevník jitrocelový
(Parasemia
plantaginis) je poměrně hojný
po celém našem území, ale častěji
se s ním setkáme ve vyšších polohách.
Ze všech našich přástevníků vytváří
nejvíce barevných forem a kromě toho
se vyznačuje i sexuálním dichroismem.
Zadní křídla samiček jsou nejčastěji
červená s černou kresbou, křídla
samečků mohou být žlutavá, oranžová,
červená či bílá s různým podílem černé.
Přestože
přástevník medvědí
(Arctia caja) není motýl nijak malý (rozpětí křídel má až 7 cm), uniká
většinou pozornosti. Jeho rudohnědá přední křídla mají totiž krémově bílou klikatou kresbu, která
opticky rozbíjí obrysy motýla. Při prudkém roztažení křídel se ovšem náhle objeví pestře zbarvená
křídla zadní, což obvykle na moment případného útočníka zarazí a přástevníkovi umožní uniknout.
Ž i vá p ř í r o d a
