– 35 –
ocasatých obojživelníků probíhá tato
zlomová zóna mezi obratli. S příč-
ným zlomem obratle souvisí i pře-
rušení měkkých tkání. Krvácení
je prakticky nulové, protože cévy
se okamžitě stáhnou. Následně pak
dochází k regeneraci ocasu, kte-
rá má několik časových fází: hojení
rány, vytvoření blastému, diferenci-
aci a růst. Vzniklý regenerát, který
mnozí z nás dobře znají třeba u ješ-
těrky obecné nebo živorodé, má jed-
nodušší vnitřní stavbu, než původní
ocas. Namísto páteře jej vyztužuje
chrupavčitá tyčinka a na první po-
hled se liší trochu rozdílnými šupi-
nami, barvou i délkou.
Je zajímavé, že někde nachází-
me takto postižené ještěrky vzácně,
na jiných lokalitách má regenerovaný
ocas i více než polovina jedinců. Ne-
můžu to stoprocentně potvrdit, ale
na základě pozorování ještěrek živo-
rodých na jedné vysokohorské louce
jsem nabyl dojmu, že na tomto stavu
mají větší podíl dospělí jedinci vlastní-
ho druhu, než útoky predátorů. Pozo-
roval jsem totiž, jak dospělé ještěrky
opakovaně útočí na droboučká mláďa-
ta. Spíš se ale jednalo o výjimku, kte-
rou mohl způsobit třeba náhlý nedo-
statek potravy.
Kdybychom náhodou pozorova-
li hada bez ocasu, určitě se nejed-
ná o autotomii, ale výsledek pora-
nění – třeba sekací lištou při kosení.
Pozor ale na dosti častý omyl – sle-
pýš není had, je to beznohá ještěrka,
které se může poměrně lehce ulo-
mit ocas. Obecně platí, že tam, kde
má ocas u plazů nějakou významnou
funkci (např. uchopovací u chameleo-
nů či lokomoční u krokodýlů), se ten-
to obranný mechanizmus nevyvinul.
Doufám, že i na základě toho-
to krátkého pojednání ubude těch,
kteří takříkajíc házeli do jednoho
pytle „odpadnuté ocásky“ mladých
žabek i ještěrek. Různých dezinfor-
mací, bajek a pověr jak o obojživel-
nících, tak i plazech, nalezneme bo-
hužel mezi lidmi ještě stále dost. Je
ale na čase, abychom je postupně vy-
mýtili.
Odrostlejší pulci skokana hnědého
s již vyvinutými zadními končetinami.
Semiadult – metamorfovaný nedospělec ropuchy obecné
se zbytkem ocásku.
Ž i vá p ř í r o d a
