– 28 –
Přástevník pryšcový
(Arctia festiva)
u nás během minulého století téměř
vymizel. Jen ojediněle se s ním lze
setkat na suchých stepních lokalitách
na vápencovém podkladu, kde žijí
jeho housenky na pryšcích, řebříčku,
mateřídoušce, jitroceli i dalších
bylinách. V nejteplejších obdobích
července a srpna upadají do letního
spánku a v žíru pokračují až koncem
léta. Po přezimování se kuklí
v šedavém zámotku. Motýli létají
od května do července.
Přástevník chrastavcový
(Diacrisia
sannio) se vyznačuje výrazným
sexuálním dimorfismem. Samice jsou
o poznání menší než samci, a také
výrazně tmavší. Liší se i tím, že mají
nitkovitá tykadla, zatímco samci je
mají krátce hřebenitá. Housenky
nejsou v potravě nijak vybíravé, živí
se různými druhy svízelů, jitroceli,
kopřivami, pampeliškami apod.
Přezimují a zjara se na zemi kuklí
v jemném zámotku.
Přástevník střemchový
(Pericallia
matronula) je jedním z našich
největších a nejkrásnějších,
a bohužel také nejvzácnějších
přástevníků. Velice zřídka se vyskytuje
ve smíšených lesích s bohatým
podrostem. Housenky nejsou nijak
vybíravé, živí se širokým spektrem
bylin i listy keřů a stromů. Housenky
dvakrát přezimují, po druhé zimě
však již nepřijímají potravu a kuklí
se. Motýli létají v červnu a červenci,
většinou za denního světla.
Přástevník špenátový
(Arctia
villica) obývá sice rozsáhlá území
Evropy a Asie, u nás je však vzácný.
Nejspíše se s ním setkáme na jižní
Moravě, především na stepních
nebo lesostepních stanovištích.
Jeho housenky jsou všežravé, kuklí
se po přezimování. Motýli létají
od července do srpna.
Ž i vá p ř í r o d a
