Naše příroda, ročník 2008, číslo 1
Když se řekne konopí, většinou si lidé představí drogu a jen málokdo ví, že je to vlastně prastará jednoletá kulturní plodina, která provází lidstvo od samého úsvitu věků. Konopí bylo zřejmě první rostlinou, pěstovanou pro vlákno na výrobu oděvů, ale i pro obživu a další řemeslnou výrobu.
Když se řekne konopí
Text: Marie Široká, Foto: Václav Vašků, Marie Široká
Můžeme se ptát, proč tedy není na našich polích, proč z něj nevyrábíme papír, proč z něj není krmivo pro hospodářská zvířata a drůbež, proč se z něj nestaví domy a nevyrábí oděvy, proč z něj nepečeme chléb a nevyrábíme léky a tisíce a tisíce dalších předmětů běžné denní spotřeby, tak jak je tomu jinde ve světě? Proč je konopí tolikrát zatracené a znovuobjevované? Proč je opředené mýty?
Co je tedy konopí? Charakteristika říká, že konopí je teplomilná, přadná, průmyslová a energetická plodina, náročná na vodu, půdu a agrotechniku. Konopí je botanicky příbuzné u nás dobře známému chmelu, neboť patří do stejné čeledi konopovitých. Známe tři druhy konopí - konopí indické, které je u nás zakázané pěstovat pro vysoký obsah psychoaktivních látek zvaných tetrahydrocannabinoly (THC), dále konopí plané - jednoletý plevel, rostoucí volně na rumištích a skládkách a konopí seté (kulturní nebo také technické) využívané v průmyslu pro svůj vysoký obsah celulózy a ligninu, pro velmi pevná kvalitní lýková vlákna a dále pro semena s vysokým obsahem oleje a pro cenné pazdeří.
Když se řekne konopí... / Foto: Václav Vašků
Technické konopí se liší od konopí indického hlavně tím, že neobsahuje téměř žádné psychotropní látky, které způsobují změnu vnímání. I na první pohled lze rozpoznat, o jaký druh konopí jde. Konopí indické roste doširoka, je hustě olistěné, košaté a dorůstá do výšky cca 120-150 cm. Vytváří velké a na květ bohaté palice. Technické konopí oproti tomu tvoří velmi hustý porost, má dlouhý, tenčí stonek, řidší a nepravidelné olistění. Tvar listů připomíná prsty otevřené lidské ruky. Některé nově vyšlechtěné odrůdy dorůstají až do výšky 6-8 m. Jeho kořeny sahají do hloubky 30-40 cm, tam, kde jsou hluboké půdy, dokonce i do hloubky 2 m. Vegetační doba je 100-120 dní. Seje se v dubnu a sklízí koncem srpna a v průběhu měsíce září.
Počátky pěstování a využití konopí sahají do oblastí Střední Asie, Číny a Indie, kde se konopí pěstovalo již od třetího tisíciletí před naším letopočtem. V čínském Tirfanu byly objeveny boty, vyrobené z konopného papíru, pocházející z 8. století př.n.l. Nejstarší dochované zbytky konopného papíru datujeme do 2. století př.n.l. Do Evropy se konopí dostalo někdy v 7. století př.n.l. Už staří Vikingové, Germáni a Frankové používali konopné plátno pro své oděvy, lanoví a plachty.
Od 16. století se začíná rozvíjet papírový konopný průmysl v Anglii. Za vlády královny Alžběty se rozmáhá pěstování konopí a také španělský král Filip nařizuje v roce 1564 pěstování konopí v celé zemi. V koloniálních panstvích Anglie (dnešní USA) se konopí používalo dokonce jako platidlo. Od 19. století je však konopí postupně vytlačováno levným bavlněným vláknem. V roce 1930 představuje Henry Ford prototyp automobilu, který má karoserii z konopí a motor pohání konopné palivo. V této době se objevují nové technologie na sklizeň a zpracování konopí.
Útlum nastává v roce 1937, kdy vstupuje na scénu „Marihuanový daňový zákon“ a zakazuje pěstování konopí. V té době chemická společnost DuPont patentuje své výrobky z ropy. Tento zákon prakticky vymýtil pěstování konopí i pro průmyslové účely. Zvratem byl rok 1942, kdy Spojené státy americké vyhlašují program „Konopí pro vítězství“, který vyzývá farmáře k pěstování konopí pro potřeby armád a vláda je bohatě dotuje. Podobný program byl údajně realizován i v nacistickém Německu.
V České republice se začalo konopí pěstovat od počátku 17. století, vlákno se využívalo hlavně na výrobu plachet a lanoví pro lodě a potřeby armád. Z těch dob pochází i názvy míst, kde se konopí pěstovalo - například Konopiště. Od počátku 20. století docházelo k poklesu pěstebních ploch z důvodu dovozu levnějšího bavlněného vlákna, juty a sisálu. K oživení pěstování došlo v meziválečném období, kdy se v Evropě pěstovalo konopí na 150 tisících ha opět hlavně pro potřeby armád. Po druhé světové válce nastal úpadek pěstování konopí v důsledku převahy bavlny a umělých vláken.
Technické konopí tvoří velmi hustý porost. / Foto: Václav Vašků
V bývalé ČSSR se ještě po druhé světové válce pěstovalo konopí do roku 1956 na ploše asi 10 tisíc ha. Výzkumný ústav v Semčicích u Mladé Boleslavi používal od 70. let konopí jako izolační plodinu mezi jednotlivými školkami šlechtitelských materiálů, zejména cukrové řepy. Izolační parcely byly široké 3 až 5 m a zabraňovaly nežádoucímu opylení. V dalších letech se pěstovalo pouze v jižních částech Slovenska a k úplnému konci došlo v roce 1988. Hlavním důvodem byla vysoká náročnost na ruční práci při sklizni, posklizňové úpravy stonku a nedostatečná agrotechnika.
Konopí se v České republice opět objevuje až v roce 1996, kdy se v rámci projektu s názvem „Pěstování konopí pro průmyslové využití“ pokusně pěstuje na malých plochách, jejichž výměra nepřesahuje 2 ha. V současné době se pro hospodářské a průmyslové účely pěstují pouze vyšlechtěné odrůdy, které obsahují pouze 0,2 % THC. V České republice se v letošním roce pěstuje technické konopí na cca 1 200 ha. Jedná se o vyšlechtěné odrůdy – polské BENIKO a BIALOBRZESKIE a francouzskou odrůdu FERIMON. K pěstování jsou povoleny i další vyšlechtěné odrůdy podle společného katalogu odrůd EU. V dalších letech se očekává nárůst pěstebních ploch, řádově se počítá v tisíci ha, hlavně pro produkci vlákna k technickému nebo energetickému využití.
Konopí seté je přadná rostlina, která má široké využití v průmyslu, energetice i lékařství. Používání technického konopí má několik výhod - výroba z konopí je energeticky méně náročná, surovinu lze druhotně zpracovat a odpadní materiál se rychle rozloží. Konopné vlákno se vyznačuje navlhavostí, trvanlivostí, prodyšností a má vynikající tepelně izolační vlastnosti. Provazy z konopí jsou velmi pevné. Antibakteriální vlastnosti konopí setého se mohou uplatnit v léčivech, kosmetice, ale i při tvorbě obvazových materiálů z konopných vláken. Pro zpracování lze využít 100% částí rostliny, zejména vlákna, semena a pazdeří (dřevnaté úlomky ze stonku rostliny, které zůstanou při vyjmutí vláken - pozn. red.)
Krátké vlákno se využívá pro výrobu papíru, stavebních izolací, lisování termoplastických dílů pro automobilový průmysl. Dlouhé vlákno je vhodné pro textilní průmysl. Velmi důležité je i využití pazdeří jak pro stavebnictví, tak pro výrobu výhřevných biopeletek a biobriket, které jsou již dnes na českém trhu. Pazdeří je také vhodným materiálem jako podestýlka pro ustájená zvířata a velkochovy drůbeže; lze jej stejně jako listy využít jako ekologické hnojivo.
Další surovinou je konopné semínko. Semena obsahují 30-35 % vysychavého oleje s vysokým zastoupením mastných kyselin (palmitová, stearová, olejová, linolová, linolenová), vitamín E, 15-22% bílkovin, 15-21% bezdusíkatých látek, 13% vlákniny a 4% popelovin. Ze semínka se za studena lisuje olej pro dvě české kosmetické společnosti, které vyrábějí zdravotní konopnou kosmetiku. Konopné semínko samotné, ale i odpad z něj - tzv. pokrutiny, které zůstanou při lisování, lze nabídnout chovatelům ptactva, hospodářských zvířat nebo drůbežářským velkochovům jako velmi hodnotné krmivo. Pokrutiny mohou posloužit i jako biopalivo (biopeletky). Konopné semínko se zpracovává na olej i další metodou, zde je odpadem tzv. konopná mouka, která neobsahuje lepek a je tudíž velmi zajímavou alternativou pro výživu lidí trpících celiakií (alergie na obiloviny obsahující lepek - pozn. red.). Jinak se dá velmi dobře využít pro pečení chutného a výživného chleba a drobného pečiva nebo při výrobě těstovin.
Z konopného pazdeří se lisují výhřevné peletky a brikety. / Foto: Marie Široká
Konopářský svaz ČR se zaměřuje hlavně na oblast stavebnictví, neboť se začíná zvyšovat poptávka po alternativních stavebních materiálech. Z konopí se dají vyrábět stavební izolační materiály, OSB desky i omítky a podlahy. Pokusně se v ČR vyrobilo několik desítek metrů netkaných textilií (geotextilií) o různých gramážích s širokým uplatněním a konopný filc o tloušťce 1 cm, použitelný jako stavební izolační materiál pod plovoucí podlahy, mezi stěny příček nebo jako izolace pod střešní krytinu.
Ve fázi testování je i pokusná výroba cemento-pazdeřových desek pro vnější zateplení objektů. Zde se využívá hlavně konopné pazdeří, které se uplatní i jako izolant nebo jako surovina např. do omítek a podlah, na výrobu panelů, tvárnic, cihel atd. Už se objevují první firmy, které mají zájem vyrábět stavební materiál z konopí. Na českém trhu je nový výrobce nepálených jílových cihel, který má zájem vyrábět i jílovo-pazdeřové cihly z konopí.
Velmi důležitým odbytištěm konopných surovin by mohl být automobilový průmysl. Společnost Borgers na Rokycansku vyrobila pokusně několik výlisků z konopného vlákna pro využití do interiérů automobilů. Je nutno říci, že zde zatím chybí technologie na zpracování dlouhého vlákna, potřebná pro využití konopí v tomto sektoru. Ale co chybí nejvíce jsou finanční prostředky na nákup technologií, na výzkum a vývoj nových materiálů a výrobků z konopí.
Jak je vidět, konopí seté je ideální univerzální rostlinou. Samotné jeho pěstování je pro životní prostředí příznivé a může se pěstovat v rámci ekologického zemědělství. Konopí roste tak hustě, že potlačuje růst plevele, má rekultivační a protierozní schopnosti, odčerpává z půdy nečistoty, jedovaté látky a těžké kovy. Při jeho pěstování nejsou třeba ani pesticidy a herbicidy, které zatěžují životní prostředí. Výrobky z konopí jsou trvanlivé a navíc 100% biodegradabilní (zcela biologicky rozložitelné - pozn. red.). Konopí dokáže člověka obléknout, nakrmit a ohřát. Nevím, zda jste si odpověděli na mou úvodní otázku, proč je konopí stále zatracované? Možná ho časem znovu objevíme a oceníme jeho výjimečné vlastnosti.