Poslední vydání

únorové číslo
1/2020

prosincové číslo
6/2019

Novinky

První letošní Naše příroda je tu…

Letošní zima není nic moc, tedy alespoň co se sněhu týká, a pokud víme, tak meteorologové už žádné velké změny nepředpokládají. S tím však nic nenaděláme, tak se alespoň můžeme pomalu chystat na jaro. Koneckonců to dělá už i příroda, jen to zatím není vidět – více si můžete přečíst v jednom z článků. V dalším zabrousíme opět mezi obyvatele našich zahrad, ve „výletových“ článcích navštívíme okolí říčky Rokytné, Kľak v Malé Fatře či Pasíčka na Prosečsku, děti si pošleme hrát do kaluží a nakoukneme do života čolka horského.

Knižní novinka: Jeden rok v životě včely

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, nakladatelství Kazda má pro vás skvělou novinku, úžasnou knihu pro děti a mládež, Jeden rok v životě včely s podtitulem Jak včely žijí, co všechno dělají a proč je královna matkou všech včel. Vydejte se na dobrodružnou výpravu za včelím společenstvím a jeho životem v průběhu celého roku. Dozvíte se: CO DĚLAJÍ VČELY V ZIMĚ? EXISTUJE NĚCO JAKO VČELÍ ŘEČ? JAK VČELY VYRÁBĚJÍ LAHODNÝ MED? JAK SE VŮBEC VČELA STANE KRÁLOVNOU? Autory této krásné knihy jsou Tobias Miltenberger, David Gerstmeier a Hannah Götteová. Knihu si můžete koupit na www.knihykazda.cz

5. konference Naše příroda - LESY "Jak se do lesa volá" (zpráva z akce 26.11.2019)

Pátá konference Naší přírody byla věnována lesům. Snahou organizátorů bylo ukázat na jednom místě různé pohledy na problém péče o lesy. Nesoustředit se pouze na krizi lesů hospodářských, divočinu či ochranu biodiverzity, ale snažit se vytvořit mozaiku ze všech těchto témat. Druhou snahou bylo pouze nekritizovat, co vše je špatně, ale ukázat i pozitivní příklady, co se kde daří. Zda se to povedlo, musí posoudit účastníci. Já bych rád na následujících řádcích vypíchl alespoň pár zajímavých myšlenek z prezentovaného. Kompletní prezentace můžete shlédnout na www.konference-priroda.cz.

Vyrazte mezi kuňky, orchideje a motýly! Místa pro přírodu vás zvou.

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) zve na zajímavé přírodní lokality. Nápovědou může být nové vydání „turistického miniprůvodce“ Místa pro přírodu Vás zvou. Jaro nejenže klepe na dveře, ale v důsledku abnormálně mírné zimy jimi v mnoha regionech již prošlo. Už lze obdivovat první květiny (zdaleka ne jen sněženky), spatřit první motýly, v tůních potkat první žáby. Nejvyšší čas vyrazit do přírody. Třeba na některé z Míst pro přírodu. Odkaz ke stažení miniprůvodce naleznete v tiskové zprávě ZDE.

Vychází kniha „100 pálavských rostlin“

Okrašlovací spolek Mikulov ve spolupráci se Správou CHKO vydává fotografického průvodce po rostlinách Pálavy. Zisk z prodeje knihy použije k financování svých aktivit, jako jsou výsadby stromů, péče o zeleň a krajinu. Vybrat stovku druhů ze zhruba 1300, které na území chráněné krajinné oblasti Pálava rostou, nebyl lehký úkol. Autoři zvolili jak druhy relativně běžné, které jsou ale na Pálavě hojné a nepřehlédnutelné, tak ty, které jinde v České republice rostou jen velmi vzácně nebo vůbec. Každému druhu je věnována jedna dvoustrana – text seznamuje s rostlinou, její ekologií a rozšířením. Nechybí tipy na místa, kde na tyto druhy můžete narazit téměř s jistotou. Na protější stránce pak každou rostlinu představuje jedna či více fotografií. V úvodu knihy jsou představeny hlavní biotopy, podle nichž je kniha členěna, nechybí ani přehledná mapka. S formátem A6, praktickou kroužkovanou vazbu a kvalitním tiskem na pevném papíru jde o průvodce, který se snadno vejde do kapsy a pomůže poznat kvetoucí rostliny při výletech na Pálavu. Autory textů jsou botanici Helena Prokešová (Správa CHKO Pálava) a Kryštof Chytrý (Masarykova univerzita). Více v tiskové zprávě ZDE.

Zázrak na vlastní oči. Jediný pohled ukazuje znovuzrození přírody s pomocí divokých koní (Tisková zpráva)

Praha – Jeden pohled vydá za tisíc slov. Staré přísloví nejlépe vystihuje porovnání fotografických záběrů z bývalého vojenského prostoru Milovice. První snímek ukazuje bezútěšné porosty agresivní třtiny křovištní, která v těchto místech dominovala v roce 2014. Druhý rozkvetlé louky kopretin a šalvějí, které se vrátily díky pastvě divokých koní a zpětně šlechtěných praturů. Více informací naleznete ZDE.

Suchou nohou (nejen) mezi vodou

Pasíčka. Samota nedaleko Proseče, katastrálně však patřící pod Bor u Skutče, do kterého je to ovšem pěkných pár kilometrů přes les. Pokud vám tohle jméno něco říká, pak nejspíš ve spojitosti se záchrannou stanicí pro volně žijící živočichy. Ano, právě tady se už od roku 1999 nachází jedna ze záchranných stanic, které jsou schopny postarat se o zraněná či jinak handicapovaná divoká zvířata. Kolem ní však postupně vzniká rozlehlý ekovýchovný areál. Jako zatím poslední zde byla před třemi lety – na Vánoce 2016 – díky programu NET4GAS Blíž přírodě otevřena naučná (mini)stezka Suchou nohou mezi vodou.

On-line listovačka

Znáte náš časopis? Nahlédněte do ukázkového čísla z roku 2019! Dozvíte se o životě okolo potoků, o tom, proč z našich zahrad mizí kosi a samozřejmě jsme v tomto podzimním čísle nezapomněli ani na jelení říji.

Ani vydra, ani bobr. Vodu u pobřeží rybníka ovládli divocí koně. Spásáním rákosu pomáhají přírodě

Hradec Králové – Mělké vody u břehů rybníků a jezer patří v přírodě k místům s největší biologickou rozmanitostí. V krajině, kde nevhodně hospodaří člověk, však tato místa obvykle zarůstají hustými porosty orobince a rákosu, které většinu života v pobřežních zónách udusí. Podobný osud před lety potkal i rybník Jáma na okraji Hradce Králové. Změny k lepšímu se dočkal až v loňském roce. Díky příchodu stáda divokých koní na Plachtu, kde se rybník Jáma nachází, se do těchto míst začala vracet původní pestrost. V roce 2018, kdy stádo do lokality dorazilo, byl rybník vypuštěný, a tak vliv pastvy na vodní a mokřadní organismy nebylo možné pozorovat. Pozitivní vliv pastvy na tyto biotopy se tak naplno projevil až v roce 2019.„Chtěli jsme omezit jednotvárné rákosiny. Více je rozčlenit, pokusit se v nich obnovit dnes již zaniklou slatinou louku a hlavně v nich vytvořit prostředí, které by vyhovovalo co největšímu spektru druhů,“ popsal záměry ochranářů David Číp, předseda ochranářské organizace JARO Jaroměř, které se o hradeckou Plachtu stará. Tyto plány se nakonec podařilo naplnit vrchovatou měrou....

Celou Tiskovou zprávu neleznete ZDE.