Naše příroda, ročník 2011, číslo 1

Text: Milan Kaděra, Foto: Jiří Klváček

Mravenec lužní

I když se někdy v přírodě ocitneme na jakkoli silně zdevastovaném místě, kde se zdá, že nemůže být žádný život, s největší pravděpodobností tam přece jen zjistíme nějaké mravence. Tato drobná zvířata patří totiž k nejhojnějším a nejpřizpůsobivějším živočichům obývajícím nejpestřejší škálu stanovišť. Některé jejich druhy jsou sice až přehojné, jiné ale velmi vzácné a s přirozeným výskytem pouze v některých částech krajiny.


Text, Foto: Jan Kusolits

Za zubry do Polska

Setkání s volně žijícími zubry v Knyszynském pralese byl nezapomenutelný zážitek. Jednou se mi podařilo dostat se asi na 20 m k šesti zubrům. Chodit blíž nemá smysl, poněvadž zubři buď utečou anebo – což je horší – mohou zaútočit, a to zvláště tehdy, když mají mláďata nebo když narazíte na starého býka samotáře. Je to obrovské, asi 3,5 m dlouhé a téměř 2 m vysoké zvíře dosahující hmotnosti až 1 tuny. Přímo od hlavy mu odstávají nevelké, v průřezu kulaté rohy a stáčejí se nahoru, špičkami poněkud dopředu. Postavou se podobá severoamerickému bizonovi.


Text a foto: Ivan Kňaze

Soužití s kunou skalní

Utíkal jsem dolů z půdy za nimi. Honička nepřestávala. Jednou dobíhá samici jeden samec a po chvíli zase druhý. Ani jeden se však, co jsem viděl, samice nedotkl. Chvílemi zůstali samci zase proti sobě, cenili zuby a zvláštně nadouvali hrudník, jako by chtěli zastrašit soka. Střety samců se neobešly ani bez skřeků, vrčení a pištění. Pak se situace poněkud zklidnila, jeden samec se cítil více ohrožen, s jakousi pokorou vydával žalostnější signál s bolestným přízvukem. Bylo již zjevně vidět, že mele z posledního, nakonec vysoce zavyl a uprchl ze hry.


Text a foto: Ľubor Čačko

Tajemství zimního spánku

Zimní období představuje pro všechny živé tvory nemálo komplikací. Mrazivé dny se sněhovou pokrývkou a výrazně omezená dostupnost potravy nutí každého živočicha, aby se před zimou chránil svým specifickým způsobem. Většina hmyzožravých ptáků ještě před začátkem zimy odlétá do teplejších krajin, kde mají vhodnější klimatické podmínky a dostatek potravy. Zvířatům a ptákům, kteří zůstávají v našem podnebném pásmu, zase naroste teplejší a hustší srst nebo peří. To je chrání před nepřízní počasí. Nejzajímavější strategii k přežití zimy však mají některé druhy savců, kteří toto období jednoduše prospí. I když se zdá, že jde o pohodlný a jednoduchý způsob přečkání zimy, není to pravda, protože skýtá mnohá úskalí a nebezpečí ...


Text a foto: Ivana Buttry

Naše stromy – javor mléč

Javor mléč (Acer platanoides) ve starší literatuře někdy označovaný také jako javor mléčný, patří k našim původním dřevinám. Statné stromy dosahují až 30 metrové výšky, na obvodu jejich kmene pak snadno naměříme až 4 metry. Javory se pyšní rozložitou, kulovitou až vejčitou korunou. Za své jméno vděčí schopnosti ronit bílé mléko s obsahem kaučuku. Stačí utrhnout řapík listu a můžete se přesvědčit sami.


Text a foto: Ivana Vojkovská

Hlaváček jarní, žlutý posel jara

Pokud byste se mě zeptali, která rostlina patří k mým oblíbeným jarním druhům, určitě bych jmenovala hlaváček jarní. S tímto žlutě kvetoucím poslem jara jsem se poprvé setkala před několika lety během velikonočního výletu na Pálavu. Tehdy mě uchvátil krásou svých květů, a proto se na lokality jeho výskytu každoročně ráda vracím.


Text a foto: Petr Korelus

Setkání s orlovcem

Nad rákosinami se ozvalo ostré písknutí a vzápětí prolétl dravec s bílou hlavou a černým pruhem přes tváře a zmizel někde nad přehradou Jesenice u Chebu, která nebyla po zimě ještě zcela napuštěna. Vodní plocha přilákala po návratu ze zimoviště orlovce říčního (Pandion haliaetus), jediného zástupce čeledi orlovcovitých, úzce specializovaného dravce, který se téměř výhradně živí lovem ryb plavoucích u hladiny.


Text a foto: Martin Janoška

Předjarní Lužické hory

Lužické hory rozhodně nikdy nezklamou! Krásně je v nich i na počátku jara, kdy se příroda ještě naplno neprobudila, ale sníh již dávno roztál. Právě stromy bez listí a průhledné lesy předurčují ideální čas nejenom na prohlídku mnoha skalních formací, ale třeba i k pozorování zdejších kamzíků.


Text: Tomáš Vynikal, Foto: Robin Závodný

Do přírody s Janou Kirschner

Slovenská zpěvačka Jana Kirschner vydala v květnu novou desku s názvem Krajina Rovina a s Tomášem Klusem uspořádala podzimní turné po České republice. S Janou jsme si mimo jiné povídali o vzniku její nové desky, která je inspirována přírodou.


Text a foto: Květa Šimková

Jedlé dary přírody – řeřišnice hořká

Důvodů, proč se vyplatí řeřišnici hořkou zařadit do jídelníčku, je hned několik. Má dezinfekční účinky, podporuje trávení a vyznačuje se vysokým obsahem vitaminu C, takže je vhodné ji na jaře nasadit v boji proti únavě organismu.


Text: Dana Součková a Tomáš Prokeš / Foto: Tomáš Prokeš

Podzemní labyrinty v pískovci

V obcích Hostěradice a Míšovice poblíž Miroslavi se v minulosti těžil písek a po této těžbě zůstalo velké množství podzemních chodeb, které se křižují v několika patrech nad sebou. První vznikaly údajně již před 30letou válkou. Dodnes jsou zachovány nápisy v němčině či švabachu z roku 1781 nebo1807.


Text a foto: Hana a Vladimír Motyčkovi

Kámen barvy krve holubičí

Znáte zrnakoč? Ne? A čertův kamínek či karbunkulus? Také ne? A co jiskřík nebo pyrop? Také ne? Určitě ale budete znát český granát, již proto, že obchody se šperky s tímto drahým kamenem jsou ve větších městech téměř na každém kroku, i když to, co prodávají, má často se skutečným českým granátem jen málo společného.