Naše příroda, ročník 2011, číslo 2
Nedočkaví trubači jara
Sněženky, bledule, šafrány… Květin, které nás svou krásou oblažují v nejčasnějším jaru, je mnoho. A třebaže květem i vzrůstem ještě nápadnějších rostlin se později objevuje stovky druhů, často už je tolik nevnímáme jako právě ty úplně první. Bohužel těchto milých poslů jara citelně v naší přírodě ubývá, poněvadž za neustále výnosnějším hospodářstvím se pachtící člověk nemá nad nimi slitování. Zvláště pak, rostou-li na územích nechráněné přírody.
Kdo nám pije krev?
Na tuto otázku odpoví většina občanů České republiky pravděpodobně zcela jednoznačně – politici! Ale kromě této těžko definovatelné skupiny živočichů, u nichž je sání krve přece jen spíše obrazným příměrem, existuje v naší fauně celá řada tvorů, pro něž je krev skutečně jediným zdrojem potravy.
Záhadný fenomén migrace ptáků
Stěhování ptáků během podzimního a jarního období je fenomén, který se v naší přírodě každoročně opakuje. Na podzim mnohé druhy ptáků odlétají do klimaticky příznivějších oblastí světa, kde mají dostatek potravy a lepší podmínky pro přežití. Na jaře, když u nás chladné a nepříznivé počasí končí, se zase vracejí zpět na svá hnízdiště. Podívejme se na tento zajímavý fenomén trochu blíže a poodhalme alespoň část z tajemství ptačí migrace.
Nutrie – staronový obyvatel našich toků
V našich vodách se opravdu v poslední době objevil poměrně velký zástupce řádu hlodavců a většinou se nejedná ani o bobra evropského (Castor fiber) ani o ondatru pižmovou (Ondatra zibethica). Tím tak trochu tajemným zvířetem je ve skutečnosti nutrie říční (Myocastor coypus).
Naše stromy – železný strom
Kdyby vás v pohádce zlý čaroděj poslal pro dřevo železného stromu, co byste hledali? V podstatě to není až tolik obtížný úkol – za poetickým jménem se totiž ukrývá známý a poměrně rozšířený habr obecný. Naši předkové jej tak nazývali pro extrémně tvrdé dřevo, které dokázalo otupit sekyry i pily.
Jihomoravská slaniska
Na několika místech jihomoravské krajiny se díky kombinaci vhodných podmínek vytvořily specifické ekosystémy, v mnohém připomínající přímořské prostředí – slaniska. Mezi důležité faktory, potřebné pro vznik slaniska ve vnitrozemském prostředí patří geologické poměry, vodní režim i klima. Jejich působení si ukážeme na příkladu národní přírodní rezervace Slanisko u Nesytu, jedné z nejvýznamnějších slanistých lokalit v České republice.
Do přírody s Danem Bártou
Daniel Bárta, skvělý zpěvák a vášnivý pozorovatel vážek soustředěně vyprávěl o svých prožitcích v přírodě.
Skrytá krása mechorostů
Mechy či mechorosty většině lidí nic neříkají. Vnímavější tuláci přírodou vědí, že existují; ti, kteří se o nich učili ve škole, je umějí možná trochu popsat a snad by si i vzpomněli a několik jich vyjmenovali. Jiní, např. provozovatelé golfových hřišť, památkáři či zahrádkáři, by byli mnohem šťastnější, kdyby mechy neexistovaly vůbec. Musíme bohužel přiznat, že všeobecné povědomí o mechorostech je minimální, a přitom se s nimi potkáváme téměř na každém kroku.
Jedlé dary přírody – kopřiva dvoudomá
O kopřivě (Urtica dioica) už toho bylo mnoho napsáno a vyřčeno, a tak už se nikdo nepozastaví nad tím, že je to významná léčivka a že se dá použít rovněž i v kuchyni. Jedna věc je ovšem vědět a druhá převést teorii do praxe. A tak vás chci povzbudit k tomu, abyste odložili všechny zábrany a začali využívat síly přírody pro své zdraví. Neboť jaro je pro to nejpříhodnějším obdobím a kopřiva nejvhodnější bylinkou.
Skot, krajina a člověk
Obdělávání půdy a chov hospodářských zvířat patří k nejstarším lidským činnostem od dob, kdy naši předci zjistili, že pouhým lovem zvěře a sběrem lesních plodů se rostoucí lidská populace neuživí.
Velcí savci dob ledových
Stejně jako si prvohory mnozí z nás spojují především s trilobity, druhohory s dinosaury a třetihory se savci, i čtvrtohory mají své „typické“ organismy. A jelikož se mnohým při pomyšlení na tento z geologického pohledu kraťoučký časový úsek vybaví především zima, sníh a ledovce, patří k těmto „typickým“ organismům mamuti, srstnatí nosorožci, jelenovití s ohromnými parohy a samozřejmě povětšinou pořádně navlečený člověk.
Písečné duny
Přemýšleli jste někdy, jaký je život na poušti? Jak to zde vlastně vypadá a co skrývá za tajemství? Pokud ano, máte jedinečnou možnost a navíc nemusíte cestovat do Afriky. Jedna malá „evropská poušť“ se nachází přímo u našich severních sousedů, v Polsku.
Stratenská dolina
Národní park Slovenský ráj je pojmem, který jistě nenechá chladným žádného milovníka přírodních krás. Vždyť kdo by neznal populární Prielom Hornádu, Suchou Belou nebo Kláštorisko? Chcete-li však poznat Slovenský ráj z trochu komornější a méně navštěvované strany, vydejte se na jih do Stratenské doliny.