Naše příroda, ročník 2010, číslo 6
Kudlanka a pakudlanka – rytíři české přírody
Kdyby se kterýkoli z dravých druhohorních veleještěrů vyvinul tak, že by kromě děsivých zubů v tlamě měl ještě přední končetiny podobné „svěrákům“ kudlanky či pakudlanky, byl by to nepochybně nejlépe vyzbrojený a nejobávanější tvor v historii naší planety. Zvláště kudlanky, ač dosahují jen centimetrových rozměrů, dovedou někdy svým chováním nahnat strach i člověku.
Liška obecná – skrytě žijící lovec
Liška obecná (Vulpes vulpes) je naší nejběžnější divoce žijící psovitou šelmou vyznačující se vysokou mírou inteligence. Vždyť kdo by neznal nějakou tu bajku či pohádku, ve které vystupuje jako symbol moudrosti lstivá „kmotra“ liška. Přestože jsou stavy tohoto našeho predátora dlouhodobě vysoké, existuje jen malé procento běžných návštěvníků lesa, kteří ji mohli za svého života spatřit. Málokteré zvíře totiž myslí tolik na svou bezpečnost. Obezřetnost při každém svém pohybu a důmyslné využívání okolního terénu dělá z lišek takřka neviditelné lovce.
Skrytá krása rostlin
Hned na začátku se přiznáme, že titulek našeho článku jsme odcizili z názvu publikace, která před mnoha lety vyšla v zemědělském nakladatelství a byla pro nás na tehdejším knižním trhu jakýmsi zjevením. Upozornila nás totiž na to, že krásu rostlin nesmíme vnímat jen ze své výšky 180 cm, kdy nás sice mohou nadchnout barevné kombinace záhonů či oslnivá krása rozkvetlého stromu, ale že je nutné podívat se na rostliny také zblízka.
Velké vymřelé kočkovité šelmy České republiky
Kočkovité šelmy jsou úchvatnými predátory, jež lidstvo fascinují již od nepaměti. Nejstarší známí zástupci velkých koček zde žili před 25 miliony lety, avšak v porovnání se současností byly v dávné minulosti jejich počty mnohem vyšší. Celá řada kočkovitých šelem, včetně známých šavlozubých koček, se totiž kdysi vyskytovala i na území dnešní České republiky, kde jistě představovala nepostradatelnou složku tehdejších ekosystémů. Podíváme se nyní společně na kočkovité šelmy, které u nás žily v průběhu čtvrtohor a se kterými se setkávali naši předkové.
Chráněné kopce Špičáky
Kdybychom si dali práci se zjišťováním četností pojmenování našich hor a kopců, pak bychom nepochybně došli k závěru, že k nejfrekventovanějším názvům patří Špičák. Inspirací k tomuto stručnému a přitom výstižnému pojmenování většinou byl z daleka nápadný ostrý tvar kopce nebo alespoň jeho vrcholové či okrajové části.
Zimními Broumovskými stěnami
Pestrý a členitý reliéf, bizarní pískovcové skály, typická vesnická architektura a monumentální církevní stavby spoluvytvářejí v okolí Broumova neopakovatelný duch svébytné kulturní krajiny, která u nás nikde jinde nemá obdobu. V zimě, kdy celý kraj osiří od turistů, můžete kouzla Broumovska hltat doslova plnými doušky
V ledovém království skal
Některé přírodní zajímavosti můžeme obdivovat po celý rok, zatímco jiné jsou nám k dispozici pouze v nejstudenějším ročním období. Nezbytnou podmínkou pro jejich vytvoření je totiž mráz a s ním spojený vznik ledu.
Digiscoping
Podívejme se na svět očima přírodovědce, ornitologa, kterému se právě na jeho toulkách po lesích nebo kolem rybníků poštěstilo pozorovat něco neobvyklého, vzácný ptačí druh nebo výjimečnou situaci, která mu byla prozatím neznámá. Jedinou možností, jak ji zachytit, je dobrá paměť a pečlivý zápis do deníku. Přesto si náš milovník přírody bezmocně povzdechne nad nedokonalostí podobného záznamu a zasní se nad možností zvěčnit podobně vzácné okamžiky třeba na políčko kinofilmu, paměťovou kartu nebo na filmový pás. Jenže na vybavení, které by mu v dostatečné kvalitně umožnilo takový záznam, by musel vynaložit nemalé finanční prostředky a navíc by něco vážilo. Krom toho by musel najít odpověď na otázku, jak se k fotografovanému objektu nenápadně přiblížit a přitom jej svojí přítomností nerušit. Když pomineme fakt, že to terén nemusí umožňovat, existují i jiné důvody proč to nedělat. Předpisy pro pohyb na území, které podléhá zvýšené ochraně, nepovolují opustit vymezené stezky. Také svévolný vstup na soukromý pozemek není z hlediska právního i faktického bez rizika. Pokud někdo najde místo, kde se nějaký druh objevuje pravidelně a uvažuje o stavbě krytu, měl by si uvědomit, že náhodné fotografování, filmování a nahrávání hlasů není jako součást běžného pozorování nijak omezeno, zatímco stavba krytu je již rušením a pro legalizaci podobného postupu je nutno splnit zákonem dané podmínky. Než by všechny tyto okolnosti zvážil a vyřešil, tak by mohl být vzácný ptačí druh už dávno pryč a neopakovatelná situace by pominula. Existuje ovšem metoda, která našemu přírodovědci velice usnadní práci a dopomůže mu ke kvalitní a okamžité dokumentaci i s prostředky, které má běžně k dispozici. Touto metodou je digiscoping, jehož genialita spočívá právě v jeho jednoduchosti.
Rorýsi v domě
Lidské životy se s těmi zvířecími občas setkají na neobvyklém místě a za docela nečekané situace. Zatímco při procházce v přírodě setkání s kosem, kunou či ještěrkou očekáváme, doma tak nějak počítáme s tím, že ubytováváme maximálně pár bezobratlých přátel. Překvapení pak může nastat v okamžiku, kdy jinak chvályhodný nápad zateplit dům může přerůst v bitvu o život celé rorýsí rodiny, do té doby nenápadně ukryté v malém průduchu. Poradíme vám proto, jak úspěšně zateplit dům, a přitom neublížit svým opeřeným přátelům.
Jedlé dary přírody – Popenec břečťanovitý (obecný)
Nenápadná vytrvalá rostlinka, která doprovází lidská sídla a hospodářsky obdělávanou půdu, patří mezi nejaromatičtější „plevele“. Na jaře vykukují jen zaoblené lístky tu a tam mezi trávou, poté vyžene stonek, na kterém se objeví fialkové květy podobné kvítkům hluchavky.
Nový prales
Bez zásahu člověka by prales pokrýval naprostou většinu naší země. Přesto lze dnes hledat prales v české přírodě jen s přimhouřením oka, neboť je definován jako les přírodní, nepoznamenaný lidskou činností.
Vyhlášení výsledků fotosoutěže
Do redakce nám letos přišlo přes 3 000 fotografií, které bojovaly o umístění v 5 různých kategoriích. Z každé kategorie postoupilo do finále 30 nejlepších snímků a 10 seriálů. Snímky hodnotila 11členná porota složená z našich předních fotografů přírody a několika zástupců redakce časopisu Naše příroda. Nejlepší bodové ohodnocení napříč kategoriemi získal: „Súboj myšiakov“ od Lubora Čačka. Autoři snímků, které obsadily 1. místo, vyhrávají dalekohled Bresser Condor WP 10×32, autoři snímků na 2. místech získají roční předplatné časopisu FotoVideo a autoři snímků, které skončily na 3. místech, se mohou těšit na roční předplatné časopisu Naše příroda...