Naše příroda, ročník 2011, číslo 6

Není jeřáb jako jeřáb. Když opomineme zdvihací zařízení na stavbách i zástupce ptačí říše, existuje více než 80 druhů jeřábů ve formě opadavého keře nebo stromu. Zářivé, oranžovočervené kuličky jeřabin patří neodmyslitelně k podzimním měsícům.

Naše stromy: Podzimní šperk přírody

Text a foto: Ivana Buttry

Bresk, divá vřeskyně, jeřábník, sluneční kříže, smrdžuch anebo třeba řežáb. To všechno jsou lidová označení pro Sorbus aucuparia neboli jeřáb obecný (ptačí). Do své dospělé výšky dorůstá relativně rychle, v 10 letech dosahuje už 5 – 6 metrů. V dospělosti většinou nepřesáhne 15metrovou výšku. Když se podíváte blíže na korunu, objevíte texturu ucelenou a docela hustou. Koruna bývá označována jako nálevkovitě vystoupavá, určitě není bez zajímavosti, že samotný kmen je relativně štíhlý. V raném věku mívá hladkou, lesklou, šedočernou kůru, později se na ní objevují drobné trhlinky, které mohou přecházet až do šupinatosti. Základní větve nejsou příliš silné a velice nápadně se podobají kmeni.

Trpké plody jeřábu jsou pochutinou nejen pro ptáky.