Naše příroda, ročník 2012, číslo 1
Když jsem se kdysi (ještě jako neplnoletý mladík a rodák z Beskyd) poprvé rozjel podívat na přírodu jihu Moravy, naplánoval jsem si také prohlídku Pouzdřanské stepi. Bylo to v květnu, a jakmile se mezi železničními stanicemi Popice a Pouzdřany začaly napravo za okny vlaku rýsovat stepní stráně oblých pahorků, upoutalo mě cosi neobyčejně nápadného. Tady a pasoucí se stádečko ovcí? A proč se vůbec nehýbají? To všechny najednou odpočívají na té sluneční výhni? Víc zblízka bylo ale vše jasné. Při pohledu z dálky mě snad ani nemohlo napadnout, že to jsou kvetoucí mohutné rostliny, že jde o dokonalou „přírodní potěmkinskou vesnici“. Až později jsem se dověděl, že kvetoucí katrány úplně stejně zmátly bezpočet jiných pozorovatelů.
Katrán tatarský
Text: Mladen Kaděra / Foto: Jiří Klváček
Katrán tatarský (Crambe tataria) je jednou z mnoha rostlin, jež u nás v tzv. panonském distriktu jihu Moravy mají nejseverozápadnější hranici svého přirozeného rozšíření. K nám zasahuje až z oblasti jihozápadu Sibiře, odkud jihovýchodním směrem osídlil většinu nelesnatých území až do severovýchodního Rakouska.
![](/incimgs2/npr-201201-0004_05_5.jpg)
První květy katránu tatarského sice rozkvétají už koncem dubna, ale nejkrásnější jsou jeho plně kvetoucí „koule“ uprostřed května. (Foto: Jiří Klváček)