Naše příroda, ročník 2012, číslo 4

Na rozhraní středního Polabí a Českého ráje najdeme krajinu lesů, rybníků a drobných sídel, která není dosud příliš poznamenána turistickým ruchem, zato skýtá mnohá útočiště pro vzácné druhy rostlin a živočichů.

Rožďalovické rybníky

Text a foto: Vladimír Šoltys

Příznačnější by asi bylo říci „za dubem“ či „za habrem“, neboť v celé oblasti tyto lesní porosty převládají. Nicméně zde nenaleznete žádné superlativy. Ani nejvyšší hory, ani nejhlubší hvozdy nebo nejrozsáhlejší vodní plochy. Chybí tu původní pralesy i široké meandry říčních koryt, rozeklaná bezedná údolí i nebetyčné skalní věže. Nenachází se zde jediná významnější přírodní nebo kulturní památka. Najdeme zde „pouze“ mozaiku úrodných polí a kvetoucích luk, borových a dubových lesů vonících čerstvě pokáceným dřevem, hladiny rybníků zrcadlících oblohu i takové, co se skrývají pod korunami stromů. Něco však na této krajině skutečně pozoruhodné je. Představuje jedinečný model, kde se daří lidem i ptákům. Je to krajina, kterou stvořili lidé! A už po staletí ji do dnešních dnů v této podobě obhospodařují.

Husy polní na Zrcadle