Naše příroda, ročník 2014, číslo 1

„Byla země, byla samá voda. Řeky a rybníky, tůně a jezera – jako by si tu tichá krajina byla kdys dávno vyplakala oči“ (Karel Šiktanc: pohádka Král ozvěny).



Živá voda není pouze v pohádkách…

Text: Mirek Brát / Foto: Mirek Brát, Vladimír Stašek, Rosťa Štěpánek

Motiv vody se v pohádkách objevuje velmi často. Voda je obdařena přívlastky tajemná, čarovná, hluboká atd. Ve vodě se ukrývají kouzelné bytosti, představuje překážky i spojnice, které musí hrdinové překonat či vhodně využít pro další putování. Samostatnými fenomény jsou poté živá a mrtvá voda, jež umí zhojit rány a vdechnout nový život. Voda vždy jitřila představivost. Co žije tam dole? A nemusí to být hned mořské hlubiny. Tůňka na potoce, rákosová džungle v rybníce za humny, řeky dravé i líně se vlekoucí krajinou jako unavený chodec… Každá voda je plná tvorů, kteří zde byli dávno před tím, než první pohádkář začal vyprávět svoje příběhy. Živá voda není pouze v pohádkách!

Štíhlá, krásná a nebojácná královna našich vod – štika obecná (Exos lucius)





« Návrat zpět »