Naše příroda, ročník 2015, číslo 4

V ordoviku, který datujeme do doby 495 až 440 miliony lety, jsou všechny kontinenty situovány především do jižní polokoule. Pevninu tehdy tvoří superkontinet Gondwana, na jehož jihozápadním okraji se nalézá i český masiv a pět menších kontinentů těsně pod rovníkem.

Ordovik-první velké ochlazení

Text a ilustrace: Lukáš Kukal

Klima je však oproti minulému období dosti proměnlivé a jižní část Gondwany bývala i zaledněna, tehdy převládalo chladné a suché podnebí. Uvnitř kontinentu se vytváří rozsáhlé pouštní oblasti. Teplé mořské proudy se šíří od severu a ohřívají mělká pobřeží. Zatímco na začátku ordoviku je klima ještě teplé a mělká moře se rozšiřují a v chladnějším závěru tohoto období je tomu naopak, mělčiny mizí a sedimentace hornin v moři je doprovázena hlubinnými výlevy. To vše se odráží i ve výskytu fauny, která se těmto změnám snaží přizpůsobit. U nás je toto období prezentováno Barrandiem, podlouhlým územím táhnoucím se od Prahy jihovýchodně až k Plzni. Z hornin převládají opět pískovce a břidlice, místy se sopečnými horninami pyroklastického typu.

Nejčastějšími obyvateli ordovických moří jsou opět ramenonožci (vpravo) a trilobité. Jedním z nich je Ectillaenus hledající na dně potravu. Uprostřed vidíme drobnější korýše Caryocaris
a nad nimi plující hlavonožce druhu Bathmoceras