Naše příroda, ročník 2016, číslo 3

Ten kopec je nepřehlédnutelnou dominantou Vimperka. Třebaže se svými 751 metry nadmořské výšky nepatří v Pošumaví k žádným velikánům. Jenže pohledově na východní straně uzavírá celou vimperskou kotlinu a tvoří tak jistý protipól zámku. Však Vimperáci tvrdí, že právě z Velké Homolky, jak se tento vrch nazývá, je vůbec nejhezčí pohled na město.



Text: Jan Moravec


Když vznikla v roce 2008 ve Vimperku základní organizace Českého svazu ochránců přírody, byla Homolka jednou z prvních lokalit, kterou se začali její členové zabývat. A dodnes je „vlajkovou lodí“ této organizace. Homolka je totiž nejenom krajinnou dominantou, ale zejména její jihozápadní svahy jsou i velice cennou přírodní lokalitou. Byť údaje o výskytu hořečku mnohotvarého českého či sysla jsou již pouhou historií (u hořečku však existuje jistá naděje, že by se při vhodném managementu mohl znovu objevit), i dnes zde lze stále vidět leccos zajímavého. Nejvzácnějším obyvatelem Homolky je motýl modrásek černočárný, který je v současné době v České republice známý jen z několika málo míst jižních a jihozápadních Čech a je považován za druh na pokraji vymření. Vedle něj tu podrobný entomologický průzkum, který zde na popud vimperských ochránců přírody proběhl v roce 2009, objevil dalších osm druhů zařazených na červený seznam, tedy ofi ciální soupis ohrožených druhů. Z motýlů jsou to modrásek lesní a perleťovec fialkový, z brouků zdobenec skvrnitý a tesařík pižmový, z blanokřídlých pak dva druhy čmeláků (čmelák proměnlivý a širolebý), vosa hrnčířka a vosa prostřední. Čímž výčet zajímavých druhů nekončí. Potkat tu můžete třeba dalších dvanáct druhů čmeláků, hojně se zde vyskytuje chráněný svižník lesní… Souběžný botanický průzkum sice neobjevil takové poklady, ze vzácnějších druhů pouze chrpu parukářku, mochnu přímou a mák pochybný, ale i tak je na Pošumaví 180 druhů cévnatých rostlin pěkný výsledek. Významným druhem je mateřídouška vejčitá, na níž je právě vázán vývoj modráska černočárného. Z obratlovců stojí za pozornost třeba užovka obojková či ťuhýk obecný. Celkově se na Velké Homolce vyskytuje přes pět desítek druhů, které jsou zákonem chráněny či zařazeny do červených seznamů.


Výhled z Velké Homolky
na Boubín.
Foto Jakub Hromas


 Celý článek v pdf





« Návrat zpět »