Naše příroda, ročník 2017, číslo 3

Protože jsou hřibovité houby v Evropě středem pozornosti nejen houbařů, ale i mnoha mykologů, asi by málokdo čekal, že tu ještě existují neobjevené druhy hřibů. A přesto je to pravda. V nedávné době jich bylo popsáno hned několik, které roky unikaly pozornosti. Je to dáno zejména jejich podobností s jinými druhy, navíc dnes už se druhy hub popisují s pomocí molekulárně analytických metod, které dokáží spolehlivě prokázat existenci takového nového druhu. Mezi ně patří i hřib polosíťkovaný (Suillellus mendax), popsaný z Itálie, ale později byl nalezen i v dalších zemích, včetně České republiky.

Text: Michal Mikšík / Foto: Michal Mikšík, Nicolo Oppicelli

Hřib polosíťkovaný Suillellus mendax (Simonini & Vizzini) Vizzini, Simonini & Gelardi

Synonyma: Boletus mendax Vizzini, Simonini, Ercole & Voyron Popis: klobouk je 4–10(15) cm široký, zpočátku, polokulovitý, později vyklenutý, jen vzácně ve stáří ploše rozložený. Pokožka klobouku je v mládí sametová, později plstnatá, nelepkavá, barevně velmi proměnlivá, v mládí nejčastěji světle olivová, později většinou se světle až sytě cihlově zbarvenými tóny v okrajové části, zatímco zbytek klobouku je zbarvený v olivových tónech. Jen vzácněji je klobouk celý s cihlově rezavými tóny bez téměř olivových tónů. U starých plodnic klobouk vybledává do špinavě hnědavých nebo okrově hnědavých tónů. Rourky jsou v dospělosti 12–15(18) mm vysoké, připojené až téměř volné, v mládí chromově žluté, později olivové, na řezu tmavě modrající. Póry rourek jsou drobné, okrouhlé, v mládí olivové, později špinavě oranžové až šarlatové, na dotyk a po poranění nejdříve modrající, později hnědnoucí. Třeň je 4–10(13) cm vysoký, 1–4 cm široký, většinou válcovitý, méně často kyjovitý nebo kyjovitě rozšířený, někdy zahnutý nebo zvlněný, na bázi obvykle zúžený, mírně kořenující, červenooranžový, v horní části žlutý, později červený, karmínový až purpurový, směrem k bázi tmavší, buď téměř neznatelně síťkovaný (téměř vždy u mladých plodnic), nebo červeně síťkovaný jen do horní třetiny až poloviny třeně, odkud je až k bázi hustě purpurově zrnitý. Dužnina je chromově žlutá, v bázi třeně někdy červenofialová, na řezu poměrně sytě modrající. Výtrusný prach je tabákově hnědý s olivovými tóny. Ekologie a rozšíření: hřib polosíťkovaný roste nehojně od června do konce září v teplých listnatých lesích (dubiny, dubohabřiny), parcích a na hrázích rybníků. Tvoří mykorizu nejvíce s duby, vzácně i s jinými druhy listnatých dřevin (lípy, habry, buky).

Hřib polosíťkovaný