Naše příroda, ročník 2017, číslo 6

Stejně jako i u jiných druhů živočichů, má na potravu lišky obecné (Vulpes vulpes) vliv roční období. V průběhu vegetační sezóny je její potrava mnohem pestřejší. V té době nachází mnoho hmyzu, bezobratlých živočichů nebo ovoce. Během léta mohou v některých oblastech převládat hlodavci. Naopak v zimě se lišky živí padlinami. Na Šumavě bylo zjištěno, že rády navštěvují také zbytky kořisti od rysa. Liška opouští své úkryty zejména až za soumraku a v noci, přes den odpočívá nejen v norách, ale i v houštinách, skalních dutinách či v potrubí melioračních kanálů.

Text a foto: Jaormír Zumr

Když bychom měli rozdělit složení potravy, tak vždy na prvním místě budou drobní hlodavci, což jsou hraboši, norník, myšice, hryzec a také i plšík lískový. Z plodů, které liška sbírá, je nejvíce v jejím trusu zastoupena borůvka, maliník, slivoň a jeřáb. Ze sudokopytníků se do její stravy dostává především srnec, jelen, muflon a prase divoké. Ovšem musíme podotknout, že se tyto druhy dostávají do potravy tím, že je liška nachází jako padliny v lesích nebo usmrcené v okolí silnic. V malé míře to ovšem mohou být i mláďata těchto druhů, kdy liška uloví čerstvě narozená a nemohoucí mláďata např. srnčí zvěře. Jak vědci zjistili, tak je dále v potravě lišek zastoupeno i obilí. Jde o pšenici, kukuřici a oves. Víme, že lišky také sbírají brouky. Je zajímavé, že sežerou i čeleď střevlíkovitých, kteří páchnou pižmem. Chutnají jim i jiné druhy brouků včetně jejich larev. Z ptáků se v potravě objevují zejména drobní pěvci, což jsou ptáci hnízdící na zemi, kdy se potom lišky dostanou snadno k jejich mláďatům. Další část tvoří vrubozobí, což jsou kachny nebo husy, které loví v okolí rybníků. Dále v potravě lišek následují tzv. nestravitelné zbytky, kdy se jedná o lidské odpadky, plastové obaly – a ty tam opravdu nepatří.

K noře nosí liška mláďatům občas i živou kořist, na které se učí základy budoucího lovu