Naše příroda, ročník 2019, číslo 2

Jaro je v plném proudu, vzduch voní, začínají rozkvétat první květy, ptáčci cvrlikají a naše uši mohou zaslechnout ještě další zvuky – monotónní bzukot nad hlavou. To pilné včelky vyletěly z úlů a po celý den pracují. Co vlastně dělají? A o jaké tajemství se s námi lidmi ještě nepodělili?

Než vylétne dospělá včelka z úlu, čeká ji velké dobrodružství – musí se proměnit, a to dokonce čtyřikrát. Nejprve matka naklade vajíčka do šestibokých buněk ve voskových plástvích, z vajíčka se stane larva, z té kukla, a nakonec dospělá včela. Včelky žijí ve velkých rodinách (společenstvech) a dělí se na tři kasty – matku (včelí královnu), dělnice a trubce. Každá včela vypadá trochu jinak a má svoje speciální úkoly. Včelí královnu nepoznáme podle korunky, ale podle toho, že je největší ze všech. Má velký úkol – klade vajíčka (až 2000 za den), ze kterých se líhnou nové včelky a stojí ji to hodně úsilí, proto ji včelí dělnice krmí mateří kašičkou. Nejvíc je v úlu včelek – dělnic. Jsou nejmenší, zato hodně pracovité a během svého života (4–6 týdnů dlouhého) se postupně každá naučí mnoho povolání. Nejprve uklízí v úlu, poté krmí larvy mateří kašičkou, naučí se stavět buňky plástve z vosku, stráží vchod do úlu před nepřáteli a nakonec vylétají z úlu, sbírají pyl, sají nektar, opylují rostliny a vyrábí med. Přitom se musí naučit být také dobré tanečnice – včely mají totiž speciální tance, jimiž svým sestrám sdělují, kde najdou květy bohaté na nektar. No, není toho málo, že? Poslední, kdo žije v úlu, jsou trubci. Jsou to samečci a jejich hlavním úkolem je oplození královny. V úlu mají na starosti ochlazování (v horku) nebo naopak zahřívání malých včelek. Na konci léta je dělnice z úlu vyženou a ti brzy zemřou. Je to kruté, ale bohužel i to je zákon přírody – svůj životní úkol už splnili.

.