Naše příroda, ročník 2019, číslo 3

Příroda kolem nás je zatím ještě pořád hodně rozmanitá (a doufejme, že tak i zůstane…). Její součástí jsou tvorové a rostliny nejen člověku „sympatické“, ale i ty, které vnímáme jako škodící či obtěžující. Blechy by stěží někdo řadil mezi „sympaťáky“, ovšem i ony mají na Zemi své místo. Ale vysvětlujte to psovi, který má tyto nezvané hosty v kožichu. Je pak na nás, majitelích a parťácích našich čtyřnohých miláčků, abychom s tím něco udělali.

Blechy mohou být nositeli nebezpečných chorob, jsou také mezihostiteli nejčastějšího parazita domácích zvířat – tasemnice. Invaze těchto parazitů bývá často doprovázena zánětem kůže a je to nejčastější sezónní onemocnění psů, s nímž se setkáváme.

Blechy jsou společenským hmyzem napadajícím jak lidi, tak i zvířata. V životním prostředí lidí a domácích zvířat se vyskytuje několik druhů blech: blecha lidská – Pulex irritans, blecha psí – Ctenocephalides canis, blecha kočičí – Ctenocephalides felis, blecha krysí – Xenopsylla cheopis a blecha ptačí – Ceratophyllus gallinae. Blechy jsou dokonale přizpůsobené podmínkám, ve kterých žijí. Je to bezkřídlý hmyz zboku zploštělý o velikosti 1–6 mm (průměrně 2–2,5 mm) tmavě žluté až černé barvy. Představitelé samčího pohlaví jsou menší než samice. Jejich ústní ústrojí je přizpůsobeno k propíchnutí kůže hostitele, vpravení slin do rány a následnému sání krve. V průběhu 24 hodin mohou blechy (závisí to na teplotě a vlhkosti prostředí) vysávat krev v takovém rozsahu, že se často v místě hodování vyskytují v jejich výkalech i zbytky nestrávené krve. V průběhu jednoho sání mohou blechy i několikrát vyměšovat. Jejich výkaly lze pozorovat i pouhým okem. Dospělé blechy většinu času tráví na svém hostiteli a sají jeho krev od 10 minut do 2 hodin denně.

.