Naše příroda, ročník 2010, číslo 4

Krasové jevy vznikají zpravidla činností atmosférických a povrchových vod. Pukliny ve vápencích a dalších horninách jsou průběžně rozšiřovány vodní korozí a erozí, vytvářejí se podzemní prostory a zpětným vysrážením minerálů pak krápníková výzdoba. Pokud se však na tvorbě takových útvarů podílejí teplé minerální vody vyvěrající z hlubin, jedná se o hydrotermální kras. Jeho ukázkovým příkladem u nás jsou Zbrašovské aragonitové jeskyně a další jevy v okolí města Hranice na Moravě.

Zbrašovské aragonitové jeskyně

Text a foto: Petr Zajíček

Hranický kras patří svým vývojem mezi světové unikáty. Podobně jako většina krasových oblastí na Moravě, je tvořen mocnými vrstvami vápenců středně až svrchně devonského stáří (350–380 milionů let). Vápencová tělesa Hranicka však byla v pozdějších obdobích přetvářena činností moře, které jim dalo ve svrchních partiích podobu homolovitých útvarů nazývaných mogoty. V dalších etapách vývoje podléhaly činnosti povrchových vod a vznikaly tu první krasové jevy. Do procesu krasovění však od třetihor zasahují hydrotermální prameny, které vápence rozpouštějí a zcela odlišným způsobem modelují podzemní prostory.

Jurikův dóm je největší prostorou Zbrašovských aragonitových jeskyní.