Pavla Mládková, Jana Hájková

Dudek chocholatý – páchnoucí krasavec

Půvabný pták s výraznou chocholkou na hlavě je oblíbenou postavičkou ilustrovaných knížek. Zbarvení peří dudka chocholatého je opravdu jedinečné. Zahlédneme-li dudka při letu, teprve potom se nám ukáže v celé své kráse – s roztaženými křídly působí jako obrovský motýl. O to více nás snad překvapí neskutečný zápach vycházející z dudkova hnízda.

Pavel Krásenský

Tajemní hosté v mraveništi

Všichni známe charakteristické kupy jehličí, které vytvářejí lesní mravenci. Mravenci však nestaví jen kupy, svá hnízda si budují také pod kameny, kusy dřev, pod kůrou a v dutinách stromů nebo v trsech trávy. Všude tam je doprovázejí záhadní návštěvníci – jiné druhy hmyzu, které žijí s mravenci v přátelském či nepřátelském soužití, tzv. myrmekofilové.

Vlastimil Kostkan, Jana Laciná

Bobr evropský, náš noční dřevorubec

Bobra lze jistě bez nadsázky zařadit mezi nejpopulárnější a nejznámější živočichy. Každý ho pozná. Kácí stromy, plave ve vodě, má placatý ocas a ... Po pravdě řečeno – víme o něm víc? Zkusme si pro jistotu zopakovat alespoň základní znalosti o jednom z největších živočichů naší přírody, který se do České republiky v posledních desetiletích rychle vrací.

Tomáš Padevět

Do přírody s Janou Koubkovou

Výrazná osobnost nejen v hudební branži, ale také moderátorka pořadů na rozhlasových vlnách, autorka trefných fejetonů a zakladatelka festivalu pro jazz, blues a rockové zpěváky Vokalíza (1981 – 2000). Zpěvačka objevující stále nové možnosti na poli jazzu, Jana Koubková, s námi dnes vyráží do přírody.

Michaela Košťálová

Magické srdce Českého ráje

Měli jste za to, že ráj leží za nebeskou branou, střeženou svatým Petrem? Omyl. Ten „náš“ naleznete asi šedesát kilometrů od Prahy. Kraj, posetý majestátními hrady, honosnými zámky i tajemnými zříceninami, obývají mimo jiné přísně chránění dravci – sokol stěhovavý a orel mořský.

Petr Zajíček

Unikát pod vrchem Třesín

Sestoupíme-li po schodech do Dómu mrtvých, vstupní prostory Mladečských jeskyní, dýchá na nás atmosféra tajemna a dávné minulosti. Není divu. Právě tady byly učiněny nálezy kosterních pozůstatků a stop činností cromagnonských lidí, kteří zde pobývali před více než 30 tisíci lety.

Miroslav Pinďák

Makrofotografie

Fotografování detailů v přírodě může být fascinujícím zážitkem. Extrémní zvětšení malého objektu umožňuje nový, neobvyklý pohled na svět. Makrosnímky hmyzu, rostlin nebo neživých objektů jsou velmi odlišné od běžně vnímané skutečnosti. Působí dojmem jiné reality, a proto jsou tak přitažlivé.

Pavla Mládková

Jak jsme křtili Naši přírodu

Krátká reportáž z dubnového křestu prvního čísla časopisu Naše příroda.

Kateřina Čapounová

Uklizená krajina nemusí být zdravá

Patříte mezi ty, kterým při výrazu „zemědělská krajina“ naskočí před očima obrázek krávy Milky na pastvině vzhledu anglického trávníku? Pak vás asi překvapí, že s hromadami kamení a zarostlými lemy podél cest se ve zdravé krajině setkáte mnohem častěji. Nemyslete si ovšem, že jde o nedbalost a nepořádek – právě naopak, ony „zanedbané ostrůvky“ jsou klíčem k zachování přírodní rozmanitosti v zemědělsky využívané krajině.

Květa Šimková

Jedlé dary přírody

Dámy si asi z dětství pamatují, že květy kostivalu lékařského můžeme navlékat na stéblo jako korálky, ale zde se dozvíte, že z této rostliny lze uvařit i výtečný oběd nebo mazat bolavá kolena.

Radomil Hradil

Stavíme domek samotářským včelám

Každý dobře známe včelu medonosnou, málokdo však ví, že v naší přírodě žije více než šest set druhů samotářských včel, různé čalounice, zednice, pískorypky, drvodělky a jak se všechny jmenují. Tyto včely patří mezi velmi významné opylovače, také proto, že létají i za takového počasí a teplot, kdy včela medonosná zůstává v úlu, a že dokáží opylovat i květy, na které ona nestačí.

Jiří Dvořák

Lovci slunečních paprsků

V době, kdy ceny energií rostou o deset procent ročně, stále více lidí poptává volně dostupné zdroje energie. Dobře známé černé sudy na zahrádkách patřily mezi průkopníky snadného a levného způsobu ohřevu vody. Dnes se tato eko(logická) forma také u nás probouzí k životu stovkami nových instalací ročně. Už samozřejmě nejde o černé sudy, ale technologicky propracované solární kolektory.

Dagmar Honsová

Vichřice a orkány v Českých zemích

Z pohledu meteorologa patří vítr mezi základní a nejvíce proměnlivé meteorologické prvky. Slovem vítr označujeme horizontální přemísťování vzduchu vzhledem k zemskému povrchu a popisujeme jej rychlostí a směrem. Silný vítr označujeme jako vichřice, případně orkán. V posledních desetiletích nás orkány zasahují poměrně často, ale ukážeme si, že nejde o jev v Českých zemích zcela nový.